•     Články (173)
•     Dlouhá Lhota (1)
•     Kostel Dobříš (81)
•     Liturgie a homilie (9)
•     Pastorační centrum (146)
•     Rosovice (1)
•     Svaté Pole (2)

16.5. 2022  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Z promluvy papeže Františka dne 15. 5. 2022
Celý text na vaticannews/va/cs 

Před odchodem z tohoto světa k Otci pronáší Ježíš ke svým učedníkům slova: "Jako jsem já miloval vás, i vy se milujte navzájem". - Toto je odkaz, který nám Kristus zanechal, základní kritérium, podle něhož poznáme, zda jsme skutečně jeho učedníci: přikázání lásky. 
Jako jsem já miloval vás... Jak nás Ježíš miloval? Až do konce, až do úplného sebeodevzdání... Právě v hodině zrady Ježíš potvrzuje svou lásku ke svým. I v temnotách života je totiž podstatné toto: Bůh nás miluje. „Ne my jsme si zamilovali Boha, ale on si zamiloval nás" (1 Jan 4,10). V centru není naše zdatnost ani naše zásluhy, ale Boží bezpodmínečná a bezplatná láska k nám.

Na počátku našeho křesťanství nejsou nauky a skutky, ale úžas nad tím, že jsme objevili, že jsme milováni, a to ještě před jakoukoli naší odpovědí. Zatímco svět nás často chce přesvědčit, že máme hodnotu jen tehdy, když přinášíme výsledky, evangelium nám připomíná pravdu o životě: jsme milováni Bohem. V tom je naše síla.

Někdy přílišným důrazem na naše úsilí konat dobré skutky vytváříme ideál svatosti, který je příliš založen na nás, na osobním hrdinství, na schopnosti odříkání, na obětování se pro získání odměny... Tak jsme ze svatosti učinili nedosažitelný cíl, oddělili jsme ji od každodenního života, místo abychom ji hledali a přijímali v každodennosti, v prachu ulice, v námaze konkrétního života a, jak říkala svatá Terezie z Avily svým sestrám, "mezi hrnci v kuchyni". 

Ježíš dává našim srdcím svého vlastního Ducha, Ducha svatosti, lásku, která nás uzdravuje a proměňuje. Proto se můžeme rozhodovat a konat skutky lásky v každé situaci a s každým bratrem a sestrou, které potkáme, protože jsme milováni a máme sílu milovat. Jak jsem milován, tak mohu milovat. ...  

A milovat znamená toto: sloužit a dávat svůj život. Sloužit, to znamená nestavět na první místo vlastní zájmy, oprostit se od jedů chamtivosti a soutěživosti, bojovat proti rakovině lhostejnosti a proti rakovině sebezahleděnosti, dělit se o charismata a dary, které nám Bůh dal. Konkrétně se ptát sám sebe: "Co dělám pro druhé?" To je láska. A žít každodenní věci v duchu služby, s láskou a bez křiku, aniž bych si něco nárokoval.

25.4. 2022  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Homilie papeže Františka o Božím milosrdenství 24. 4. 2022 - celý text 

Vzkříšený Pán se zjevuje učedníkům a nabízí jim, kteří ho opustili, své milosrdenství. A ukazuje jim své rány. Jeho slova k nim jsou provázena pozdravem, který se zde objevuje třikrát: "Pokoj vám!" ...
Je to pozdrav vzkříšeného Pána, který přichází vstříc každé lidské slabosti a chybě - pozdrav, v němž se projevuje Boží milosrdenství: nejprve přináší radost, pak vzbuzuje odpuštění a nakonec utěšuje v únavě.
Apoštolové se v minulosti rozhodovali odvážně, následovali Mistra s nadšením, oddaností a velkorysostí. Nakonec ale zvítězil strach a oni nechali Ježíše samotného v nejtragičtějším okamžiku...  V tomto klimatu přichází první "Pokoj vám!" Učedníci by se měli stydět, ale místo toho se radují. Kvůli té tváři, tomu pozdravu a těm slovům se jejich pozornost přesouvá od nich samotných k Ježíši. Odvracejí pozornost od sebe a svých selhání a jsou přitahováni Kristovým pohledem, kde není přísnost a výčitky, ale milosrdenství...

Bratři a sestry, připomínejme si odpuštění a pokoj, který přijímáme od Ježíše. Dávejme přednost vzpomínkám na Boží objetí a pohlazení před vzpomínkami na naše chyby a pády. Tímto způsobem budeme živit radost, která nás mění. Protože pro ty, kdo zakoušejí Boží radost, už nikdy nic nemůže být jako předtím!

11.4. 2022  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Slovo k Velikonocům (Dobříšské listy)

Před mnoha lety (byl jsem ještě dítětem) jsem narazil na tento příběh z Indie. Oslovil mě nesmírně, natolik, že se mi později víckrát připomínal. A hlavně se mi opakovaně potvrdilo, že se pointa příběhu uskutečňuje i v mém životě.

Jistý starý žebrák bydlel v osamělé chatrči daleko za vesnicí. Každé ráno se sebral a obcházel všecka stavení ve vsi, aby si opatřil něco k snědku. Jednoho dne se rozkřiklo, že tamtudy projede místní knížepán. Hned se vytvořily zástupy lidí stojících po obou stranách cesty: a každý doufal, že se právě u něj zastaví kočár s knížetem, který jistě štědře obdaří. A skutečně - najednou je vidět nablýskaný kočár, který se zastaví právě u starého žebráka. Žebrák si pomyslil: „To mám štěstí, hned ho poprosím, aby mne obdaroval" - a s dychtivostí bez bázně spěšně přistoupil k kočáru. Ale dříve než mohl vyslovit svou prosbu, rozhrnula se záclonka, prázdná ruka se k němu natáhla - a hlas zaprosil: „Dobrý muži, jestlipak bys mi něco daroval?" Překvapený stařec sáhl do své mošničky, vybral jedno zrnko vyžebrané rýže a dal ho do té natažené ruky. Kočár se hned nato rozjel a zmizel v oslepující záři zapadajícího slunce. Otřesený žebráček si říká: „To mi nejde do hlavy, že sám kníže může také něco potřebovat!" Došel do své chatrče, rozdělal oheň, aby si uvařil ten zbytek vyprošené rýže. Vysypal obsah své mošničky na rozvrzaný stůl - a hle! Mezi zrnky rýže se lesklo jedno zrnko z ryzího zlata! Až ho z toho rozbolela hlava... Teprve po chvilce si povzdechl: „Že já jsem mu nedal víc!"

Neměli jsme podobnou zkušenost i my? Darovali jsme někomu jedno zrnko (času, hmotných prostředků...) a záhy jsme zjistili, že jsme dostali zrnko zlata, tj. že jsme byli my sami obohaceni... třeba mnohem víc (např. průzračnou a hlubokou radostí z darování, vděčností či přátelstvím obdarovaného, pocitem štěstí, že jsme mohli někomu pomoct). Možná to bylo právě ve chvílích, kdy jsme toužebně očekávali, že něco dostaneme, že přece máme právo „dostat víc" - a místo toho se „objevila natažená prázdná ruka".

Odvahu dávat a... velkou radost ze zlatých zrnek rýže vám přeje

P. Angelo 

28.3. 2022  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Promluva papeže Františka 27. 3. 2022

Evangelium této nedělní liturgie vypráví tzv. podobenství o marnotratném synovi (srov. Lk 15,11-32). Přivádí nás k srdci Boha, který vždy odpouští se soucitem a něhou, vždy. Bůh vždycky odpouští; to my se unavujeme prosit o odpuštění, ale on vždycky odpouští. Říká nám, že Bůh je Otec, který nejen vítá zpět, ale raduje se a oslavuje svého syna, který se vrátil domů poté, co promarnil všechen svůj majetek. My jsme tím synem a dojímá nás, jak moc nás Otec stále miluje a čeká na nás.

Celý článek na www.vaticannews.va/cs

18.3. 2022  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Vážení přátelé, farníci,

jistě jste zaznamenali, že v pátek 25. března 2022, na Slavnost Zvěstování Páně, od 17 hodin papež František během kajícího obřadu, kterému bude předsedat, zasvětí Rusko a Ukrajinu Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Tentýž akt ve stejný den vykoná ve Fatimě kardinál Konrád Krajewski jako vyslanec Svatého otce.

K tomuto modlitebnímu setkání, které by se na přání papeže mělo uskutečnit také v katedrálách, mariánských svatyních, farních i řeholních společenstvích po celém světě, zve Svatý otec spolu s biskupy také všechny věřící.  

I my na Dobříši se připojíme při mši v pátek 25. 3. v 18 hodin.

P. Angelo 

28.2. 2022  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Vážení přátelé, farníci,

nový válečný stav vyvolaný ruským útokem na Ukrajinu může trvat dlouho a dost z nás je již nyní psychicky vyčerpáno měsíci s CoVid19. Svět tak, jak ho známe a byl pro nás předvídatelný, touto událostí skončil.
Cítit za této situace strach a úzkost je normální. Není ale dobré být se svým strachem sám a nechat ho růst. Není dobré ho vytěsňovat do nevědomí, překlápět do agrese nebo nenávisti.

Kroky prováděné na vysoké politické úrovni příliš neovlivníme. Nejsme ale bezmocní. Můžeme ovlivnit dění okolo sebe a být si v nelehkých dobách navzájem oporou, neztrácet naději a osobně ve zdraví projít nelehkými dny.
V pastoračním centru chceme nabídnout prostor, ve kterém můžeme o strachu mluvit - o tom, jak vzniká, jak ovlivňuje naše životy, jak ho unést nebo jaké má podoby. Chceme vytvořit bezpečný prostor, ve kterém můžeme (ale nemusíme) své obavy vyslovit nahlas. Pojmenované vzbuzuje menší hrůzu. Je terapeutické vidět, že nejsem sám, kdo se cítí ohrožen.

Jsme tu pro všechny ve čtvrtky 1x za 14 dní, v čase 18:30 - cca 19:30. Začínáme 3. 3. 2022, dále 17. 3., 31. 3. v Pastoračním centru sv. Tomáše (Na Nábřeží 1650, Dobříš). Netřeba se přihlašovat, možno přijít i odejít kdykoliv dle vlastní potřeby.  Pro bližší informace a další termíny sledujte na těchto webových stránkách nebo www.praktikdobris.cz.

Na tato setkání volně naváže modlitba za dění na Ukrajině, za mír ve světě od cca 19:45. 

Za dobříšskou farnost

P. Angelo Scarano, Th.D., farář
MUDr. Magdaléna Ježková, praktická lékařka
a řada dalších

16.2. 2022  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Z promluvy papeže Františka 30.1.2022
Celý text ZDE

Ježíš jde cestou proroků: představuje se tak, jak bychom to od něj čekali. Ti, kdo hledají zázraky, ho nenajdou - pokud hledáme zázraky, nenajdeme Ježíše - ti, kdo hledají nové pocity, intimní zážitky, podivné věci; ti, kdo hledají víru tvořenou mocí a vnějšími znameními, ho nenajdou. Ne, nenajdou ho. Najdou ho jen ti, kdo přijmou jeho způsoby a výzvy, bez stížností, bez podezírání, bez kritiky a protažených obličejů. Jinými slovy, Ježíš vás žádá, abyste ho přijali v každodenní realitě, kterou žijete; v dnešní církvi, jaká je; v těch, kteří jsou vám každý den blízcí; v konkrétních potřebných, v problémech vaší rodiny, v rodičích, dětech, prarodičích, abyste tam přijali Boha. Je tu a zve nás, abychom se očistili v řece dostupnosti a v mnoha zdravých koupelích pokory. Potřebujeme pokoru, abychom se setkali s Bohem, abychom mu dovolili setkat se s námi.

19.1. 2022  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Autor úvahy: Angelo Scarano
Z www.pastorace.cz

Pouhá voda... nevýrazná, bez chuti. Dobrá sice k tomu, aby uhasila žízeň, aby zachovala a udržovala při životě, ale nevhodná k slavení. Voda, která nemůže naplnit radostí, rozjasnit tvář člověka. Avšak tato voda je dost dobrá k tomu, aby si ji Ježíš použil - a projevil se jako dárce pravé radosti. Jako ten, kdo překvapí... když už člověk nic neočekává a prožívá nevýraznou šeď (ani hosté na svatbě, ani správce neočekávali tak skvělé víno tak pozdě - měli za to, že to „lepší už měli za sebou"). S Kristem to lepší teprve přichází... a má přijít.

Konec je tedy bědování a steskům: „Ach, tehdy před několika lety, to jsem se měl. To byl krásný život! Ale teď? Bída!" Kristus má ještě nějaký trumf... v rukávu. A to i přesto, že to lepší víno máme za sebou... Anebo přesněji - my si myslíme, že už ho máme za sebou. A že teď můžeme okoušet jen nevýraznou vodu.

Přesto přese všechno Kristus nepřináší „sám od sebe" víno, znamení nové radosti. Služebníci mu přinášejí vodu, kterou on použije... Aby nabídl něco neočekávaného. A Ježíš koná ten div skoro stydlivě, ve skrytosti. Bez diváků. Služebníci se právem mohli podivit nad tím, že správce hostiny neokouší vodu, ale jiný nápoj! Vždyť oni neviděli žádné Ježíšovo „zvláštní gesto" nad džbány, nebyli svědky žádné modlitby, natož slova moci. Kristus jednal v největší skrytosti.

Kána se může stát skutečností i v našem životě. Pijeme jen „průměrné víno" či dokonce pouhou vodu? Život nás nebaví, protože pijeme jen „nevýraznou vodu bez chuti"? Pak ale nezapomeňme, že i Kristus je přítomný, je tu s námi. I když se neprojevuje... A klidně nechává dojít víno jásotu. Nepodbízí se, nekřičí hlasitě, že právě on může zasáhnout. Sedí tiše a čeká, až mu přineseme „vodu" svého nevýrazného života (bez chuti). A čeká, že mu ji přineseme s vírou, že on proměňuje splín v jásot, nudu v elán - vždyť on je dárce života. On totiž přináší to lepší víno, které jsme dosud nezakusili - vždyť on nabízí vždycky víno lepší, než bylo doposud. On to jinak ani neumí - protože jiné víno ani nemá.

10.1. 2022  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Z homilie papeže Františka 6. ledna 2022

Bratři a sestry, stejně jako u mudrců, tak i u nás: cesta životem a cesta víry potřebuje touhu, vnitřní pohnutku. Mnohokrát žijeme v duchu parkování, žijeme zaparkovaní, bez tohoto impulsu touhy, který nás přivádí dál, vede nás vpřed. Je dobré, abychom se sami sebe ptali: Jak jsme na tom s vírou? Nezůstali jsme příliš dlouho uvězněni v konvenčním, vnějším, formálním náboženství, které už nezahřívá srdce a nemění životy? Vyvolávají naše slova a rituály v srdcích lidí touhu přiblížit se Bohu, nebo jsou "mrtvým jazykem", který mluví jen sám o sobě a k sobě? Je smutné, když společenství věřících už netouží a unavené se vleče v řízení věcí, místo aby se nechalo přemoci Ježíšem... 

Celý text na www.cirkev.cz - zde

3.1. 2022  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Z promluvy papeže Františka 1. ledna 2022
Celý text na www.cirkev.cz

Pastýři nalezli "Marii, Josefa a dítě ležící v jeslích" (Lk 2,16). Jesle jsou radostným znamením pro nás: Ježíš, narozený jako malý a chudý, se dotýká našich srdcí a probouzí v nás lásku, a nikoli bázeň. Jesle předjímají, že se pro nás stane pokrmem. A jeho chudoba je dobrou zprávou pro všechny, zejména pro ty, kdo jsou na okraji, pro zavržené, pro ty, s nimiž se ve světě nepočítá. Bůh přichází právě takto, žádné vyhrazené přednostní pruhy, dokonce ani kolébka! ...

Ale pro Marii, Svatou Matku Boží, tomu tak nebylo. Musela snášet "pohoršení jeslí". Dávno před pastýři jí anděl pověděl slavnostní slova o Davidově trůnu: "Počneš a porodíš syna.. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida " (Lk 1,31-32). A nyní ho musí položit do jeslí pro zvířata. Jak si představit zároveň královský trůn a chudé jesle? ... Maria nedává průchod svému zklamání, ale mlčí. Zvolila si jiný přístup než hořekování: Maria "to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom" (Lk 2,19).

Pastýři plni úžasu vyprávějí, co viděli, mluví o andělovi, který se zjevil uprostřed noci - a lidí se zmocňuje údiv. Naopak Maria: Rozvažuje o tom, co se stalo, a uchovává to ve svém srdci. To jsou dva různé postoje, s nimiž se setkáváme také sami u sebe. Vyprávění a údiv pastýřů připomíná počátky naší víry. V tu chvíli se všechno jeví jako snadné a jednoduché, rozradostňuje nás novost Boha, který vstupuje do našeho života a vnáší do všech jeho aspektů atmosféru úžasu. Mariin rozjímavý postoj je oproti tomu výrazem už zralé, dospělé víry. Je to víra, která se stala plodnou. Duchovní plodnost totiž prochází zkouškami. Z poklidného Nazaretu a velkolepých příslibů, které dostala od anděla, se nyní Maria přemisťuje do temné betlémské stáje. Ale právě tam dává světu Boha. A zatímco jiní by tváří v tvář pohoršení jeslí propadli sklíčenosti, ona nikoli: v rozvažování uchovává.

Učme se tomuto postoji od Matky Boží. Také nám se totiž stává, že musíme snášet jakýsi "pohoršení jeslí". Doufáme, že všechno dobře půjde, a náhle - jako blesk z čistého nebe - přichází nečekaný problém. A dochází k bolestnému střetu mezi očekáváním a realitou. Stává se to rovněž ve víře, když se ocitáme v obtížné situaci a radost z evangelia je vystavena zkoušce. Dnes nás však Matka Boží ukazuje, že je to nezbytné, že je to úzká cesta vedoucí k cíli, kříž, bez něhož nevstaneme z mrtvých. Je to jako bolestný porod, který rodí zralejší víru.
Jak překonat tento rozpor mezi ideálem a realitou? Tak, jak to udělala Maria:

28.12. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Z homilie papeže Františka při vigilii Narození Páně.
Celé znění na cirkev.cz (Usilujeme o zviditelnění...) 

Rozjímejme nad Dítětem v jesličkách: v jeho nepatrnosti je celý Bůh. Dovolme, aby námi pronikl tento skandální úžas...
Prosme Ježíše o milost nepatrnosti. Co to znamená? Věřit, že Bůh chce přijít do malých věcí v našem životě, chce se zabydlet v každodenní realitě, v jednoduchých gestech, která děláme doma, v rodině, ve škole, v práci. Právě v našem obyčejném životě chce dosáhnout neobyčejných věcí.
A v tom je poselství velké naděje: Ježíš nás vyzývá, abychom si vážili maličkostí v životě a znovu je objevili. Je-li v nich On s námi, co nám schází? Zanechme tedy lítosti nad velikostí, kterou nemáme. Zanechme lamentací a zkormoucených tváří, chtivosti, která z nás činí nespokojence! Nepatrnost, úžas nad tímto malým dítětem - v tom spočívá (vánoční) poselství.

Jde ale ještě o víc: Ježíš chce přijít také do naší nepatrnosti, tam, kde se cítíme slabí, křehcí, nedostateční, možná i chybující. Sestro a bratře, pokud tě stejně jako v Betlémě obklopuje temnota noci, pokud kolem sebe cítíš chladnou lhostejnost, pokud rány, které v sobě nosíš, volají: „Nic neznamenáš, nemáš žádnou cenu, nikdy nebudeš milován tak, jak bys chtěl," pokud snad pociťuješ něco takového, Bůh ti této noci odpovídá a říká: „Miluji tě takového, jaký jsi. Tvá nepatrnost mě neděsí, tvá křehkost mě neznepokojuje. Stal jsem se malým pro tebe, abych byl tvým Bohem, abych se stal tvým bratrem. Milovaný bratře, milovaná sestro, neboj se mě, ale ve mně objev svou velikost. Jsem ti nablízku a žádám tě jen o toto: Důvěřuj mi a otevři mi své srdce." 

19.12. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Slovo k evangeliu 4. neděle adventní (Angelo Scarano)

Obyčejné setkání dvou obyčejných žen? Ano i ne! Ano, protože se toto setkání odehrává "obyčejně", na prostém místě (v domě někde na horách), ne v chrámu (anebo aspoň v synagóze). A že to byly dvě obyčejné ženy, o tom není pochyb - Maria patřila k chudým, Alžběta byla už pokročilého věku. A přesto... a přesto. Bůh sestupuje... do obyčejnosti, sklání se k všednosti... A proto ten jásot, proto ten "hlas prostoupený radostí" ("jak jsem si zasloužila... hle, dítě se živě a radostně pohnulo"). Bůh sestupuje k člověku, a tak se šeď stává jasem, spektrem duhových barev. A člověk tančí.
Pokud je pravdou, že tyto dvě ženy jsou obyčejné...

30.11. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Papež František nás zve na synodální cestu. Tedy společnou cestu Božího lidu.
Tento proces je příležitostí, abychom prožili, že Duch svatý vede každého z nás a že Boží království utváříme jako celá církev společně. Je to výzva všem, kterým leží dobro církve i naší farnosti na srdci.

Jak se můžeme konkrétně zapojit?
Vytvořením skupinky, kde budeme řízenou diskuzí probírat jedno vybrané téma. Např. „Co od nás Bůh žádá? K čemu nás volá? Kdo je pro mne Ježíš? Jak jako farnost můžeme hledat Boží vůli?" Okruh témat je sice navržen, ale můžeme si zvolit i téma, které nám bude vyhovovat. Zapojit se mohou i stávající společenství.

V naší farnosti se několik setkání již uskutečnilo a další jsou v plánu - termíny najdete v "kalendáři akcí" na webu farnosti. Všichni jsou srdečně zváni k účasti na těchto setkáních.
Koordinátorem za farnost Dobříš je Josef Rendl.

Více o synodě se můžete dozvědět na těchto stránkách:

Arcibiskupství pražské - SYNODA 2021

Rozhovor se členem národního synodálního týmu P. Josefem Mikuláškem

Konference o synodalitě na Katolické teologické fakultě UK (video)

10.11. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Promluva papeže Františka 7. 11. k evangeliu 32. neděle v mezidobí Mk 12, 38-44

 Ježíš pozoruje, jak lidé házejí peníze do chrámové pokladnice v Jeruzalémském chrámu, a vidí dvě různé scény: farizeje a chudou vdovu.
Evangelium nám předkládá tento ostrý kontrast: bohatí, kteří dávají to, co je pro ně zbytečné, aby byli vidět, a chudá žena, která, aniž by se ukazovala, obětuje všechno to málo, co má. Jsou to symboly dvou lidských postojů...

Buďme bdělí, abychom nepropadli marnivosti, abychom se neupnuli na zdání, neztratili podstatu a nežili povrchně. Ptejme se sami sebe: Chceme v tom, co říkáme a děláme, být oceněni a uspokojeni, nebo chceme sloužit Bohu a bližním, zvláště těm nejslabším? Dávejme si pozor na faleš srdce, na pokrytectví, které je nebezpečnou nemocí duše! Je to dvojí myšlení, dvojí posuzování, jak říká samo slovo „pokrytec" - z řeckého hypokrites -  odsuzování druhých pod sebe.

Celý text na www.cirkev.cz

27.10. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Z promluvy papeže Františka k evangeliu 30. neděle v mezidobí 24.10.2021

V evangeliu čteme, jak slepý Bartimaios vytrvale křičí: „Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!" Učedníky i zástup jeho volání obtěžuje a vytýkají mu ho, ale on volá ještě silněji. Ježíše ale Bartimaiův hlas neruší, ba naopak...  Bartimaiova modlitba není nesmělá, ani konvenční. Oslovuje Pána jako Mesiáše (Synu Davidův) a zároveň na něj volá důvěrně jménem (Ježíši), dožaduje se jeho milosrdenství a soucitu. Ze srdce vykřičí Bohu svoji tragédii, svoje rány a bolesti: „Smiluj se nade mnou, nad tím vším, co jsem". Neprosí o almužnu, ale požaduje všechno... 
Nebojme se modlit se odvážně, dávat Bohu celý svůj životní příběh. A věřme, že Pán dělá zázraky - sám jsem to zažil v předchozí diecézi, kdy jeden tatínek úpěnlivě prosil za uzdravení svého dítěte.... 

Celá promluva na vaticannews.va/cs

18.10. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Z promluvy papeže Františka k evangeliu 29. neděle v mezidobí Mk 10, 35-45

V evangeliu se setkáváme se dvěma různými logikami: učedníci se chtějí vynořit a Ježíš se chce ponořit. Zastavme se u těchto dvou sloves. První z nich je vynořit se. Vyjadřuje onu světskou mentalitu, ke které jsme vždy v pokušení: žít všechno, i vztahy, jen abychom uspokojili své ambice, vyšplhali se po příčkách úspěchu, dosáhli významných pozic.  Snaha o osobní prestiž se může stát nemocí ducha, dokonce se může maskovat za dobré úmysly... 

Bůh sestoupil, aby nám umyl nohy. Bůh je láska a láska je pokorná, sestupuje dolů jako déšť, který padá na zem a přináší život. Jak ale přejít od mentality světa, mentality prestiže, k Boží mentalitě, mentalitě služby? .... Sami to zvládneme těžko...

Celý text na vaticannews.va/cs

5.10. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Z promluvy papeže Františka k evangeliu 27. neděle v mezidobí (3.10.) Mk 10, 2-16

Před dvěma nedělemi jsme v evangeliu slyšeli, že maličkým, tedy těm, kteří jsou závislí na druhých, kteří jsou v nouzi a nemohou se odvděčit, se má sloužit jako prvním. Dnes Pán na toto učení navazuje a dodává: učedník musí nejen sloužit malým, ale také sám sebe uznat za malého: „Kdo nepřijme Boží království, jako ho přijímá dítě, nevejde do něj" (Mk 10,15).

Pro přijetí Boha je nutné poznání, že jsme malí, že potřebujeme spásu. Ale v prosperitě a v blahobytu máme iluzi, že jsme soběstační, že si vystačíme sami, že Boha nepotřebujeme. Ale to je klam. Rosteme totiž ani ne tak úspěchem a majetkem, 

13.9. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Promluva papeže Františka k evangeliu 24.neděle v mezidobí (12.9.2021) Mk 8,27-35

...Nespokojme se s málem, nespokojme se s vírou, která žije z rituálů a opakování, ale otevřme se skandální novosti ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Boha, Chleba zlomeného, aby dal světu život. Budeme se radovat a budeme přinášet radost...

Celý článek www.cirkev.cz

24.8. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Evangelium 21. neděle v mezidobí: Jan 6, 60-69
Promluva papeže Františka 22.8.2021

Ježíšova slova vyvolávají velké pohoršení: říká, že Bůh se rozhodl zjevit sám sebe a přinést spásu ve slabosti lidského těla: to je tajemství Vtělení. Že k tomu, aby člověk vstoupil do společenství s Bohem, musí, spíše než dodržovat zákony nebo plnit náboženské předpisy, prožívat skutečný a konkrétní vztah s ním, protože spása přišla od Něj, v jeho Vtělení. 
To znamená, že Boha není třeba hledat ve snech a v představách o velikosti a moci, ale je třeba ho rozpoznat v Ježíšově lidství. Ježíš nás žádá, abychom ho hledali ne mimo život a dějiny, ale ve vztahu s ním a ve vztahu s našimi bratry a sestrami.
Zjevení Boha v Ježíšově lidství může i dnes vyvolat pohoršení; sv. Pavel to nazývá "bláznovstvím"evangelia tváří v tvář těm, kteří hledají zázraky nebo světskou moudrost. Tuto "skandálnost" dobře reprezentuje svátost eucharistie: jaký smysl může mít v očích světa klečet před kusem chleba? Proč se vlastně vytrvale živit tímto chlebem? Svět se pohoršuje.

Celý text na www.cirkev.cz

11.8. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Autor textu: Angelo Scarano (z www.pastorace.cz)

Tento svátek je kamenem úrazu pro nekatolíky, protože není jasně dosvědčen v Bibli. A dalším kamenem úrazu je naivní představa o nanebevzetí: že by se Panna Maria vznášela na obláčku, až by úplně zmizela někde „v nedohlednu"? A, aby těch „kamenů úrazu" nebylo málo, i ostatní světci jsou „nanebevzatí", protože hledí na Boha tváří v tvář: liší se v něčem nanebevzetí Panny Marie?

29.7. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Evangelium 18. neděle v mezidobí (cyklus B)  Jan 6, 24-35
Autor úvahy Angelo Scarano

Zdravá výživa, vitamínové tabletky, energetické nápoje - reklamy na takové výrobky nás bombardují ze všech stran: z novin, televize, billboardů. A k této pestré nabídce se přidává tichá a nenápadná "reklama" na "novou výživu", kterou však nenajdeme na pultech hypermarketů. Nenajdeme ji za sníženou cenu. Reklamu na ni bychom marně hledali na stránkách časopisů. A přitom... Kdyby lidé o ní věděli, kdyby tušili něco o jejích účincích, asi by vytvořili dlouhé fronty...  vždyť "tento výrobek" není za sníženou cenu, ale zadarmo! Nepřináší jen chvilkové "posílení" a "povzbuzení", ale dokonce trvalý "elán". Neprodlužuje náš život, ale dává  "život v nových dimenzích". A to vše zadarmo. Stačí přijít s otevřenou rukou (ba spíš nitrem!)...

15.7. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Evangelium 16. neděle v mezidobí (B) Mk 6, 30-34
Autor úvahy: Angelo Scarano 

Opět Ježíš s lidskou tváří - vždyť jak "obyčejně" zní "pojďte stranou si odpočinout", "bylo mu jich líto"! Je možná nezvyklé, že Ježíš takhle hovoří, ne? Takové obyčejné věty, které by mohly pocházet od "jakéhokoli" člověka. A přece tato slova nejsou tak banální, jak se na první pohled může jevit. Vezměme tu první větu - "pojďte stranou si odpočinout". Nemá to však být pouhý odpočinek, ale odpočinek "s Ježíšem". V jeho blízkosti. A to radikálně mění situaci. Anebo druhou větu - "bylo mu jich líto". Ježíš se však nezastavil u pocitů, udělal něco konkrétního - začal učit. Není to trochu zarážející? Zatímco lidé byli chtiví zázraků, viditelných znamení, Kristus místo toho nabízí...

2.7. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Evangelium 14.neděle v mezidobí Mk 6, 1-6
Autor úvahy: Angelo Scarano 

Takový byl Ježíš pro mnohé současníky, jak nám potvrdilo i vystoupení v nazaretské synagóze. Kristus se ve svém domově sice setkal s údivem (který je předstupněm otevřenosti víry), ale bohužel s údivem nevěřícím: "Nežijí přece jeho příbuzní mezi námi? Není to ten tesař?" Jako kdyby řekli: "No ano, vždyť je to náš Fanda!" Obyvatelé Nazareta si byli tak jistí, že vědí, co se dá očekávat a co ne, že Ježíš neměl se svou novou zvěstí žádnou šanci. Jak těžké bylo přijmout, že Ježíš není jen tesař, vysvítá také z toho, že při jiné příležitosti příbuzní měli za to, že se pomátl!
Co bylo překážkou odmítnutí? Paradoxně to, že Nazareťané Ježíše "znali". Oproti tomu ti, kteří Ježíše neznali, očekávali překvapivě mnoho, protože on byl pro ně "nepopsaným listem". I nám hrozí to, co obyvatelům Nazareta, protože my také Ježíše "známe". Avšak s tím rozdílem, že Nazareťané znali Ježíše příliš jako člověka ("známe jeho matku, jeho příbuzné, prostě je to náš soused"), my příliš jako Boha, který "je v jiných sférách" a nevstupuje do našeho života. U obou přístupů je společné jedno: Ježíš nemá co říct a co dát. Ježíš "není pro nás". Máme...

25.6. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Z promluvy papeže Františka v neděli 20.6.2021
Evangelium Mk 4, 35-41

Je mnoho okamžiků, kdy se cítíme jako v bouři, cítíme se téměř u konce. V těchto situacích se cítíme dušeni strachem a stejně jako učedníci riskujeme, že ztratíme ze zřetele to nejdůležitější...

Učedníky zachvátil strach, protože místo na Ježíše hleděli na vlny. A strach nás vede k tomu, abychom se dívali na těžkosti, problémy, ošklivé věci, a ne na Pána, který mnohdy spí. Tak je to i s námi: kolikrát zůstáváme upřeně hledět na problémy, místo abychom se obrátili k Pánu a své starosti hodili na něj! Kolikrát necháváme Pána v koutě, na dně lodi života, abychom ho probudili až ve chvíli, kdy to potřebujeme!..

Celý text zde na www.vaticannews.va/cs

15.6. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Z promluvy papeže Františka k evangeliu 11. neděle v mezidobí (Mk 4, 26-34)

Ježíš hovořil jednoduše a srozumitelně, pomocí reálných obrazů každodenního života. Učí nás tak, že rovněž každodenní záležitosti, které se zdají všechny stejné a které jen roztržitě a namáhavě spravujeme, obývá skrytá Boží přítomnost. Rovněž my proto potřebujeme bystrý zrak, abychom dokázali "ve všem hledat a nacházet Boha", jak rád říkával svatý Ignác z Loyoly.

....  Hřmot světa spolu s množstvím činností, které naplňují naše dny, nám někdy brání v tom, abychom se zastavili a postřehli, jak Pán řídí dějiny. A přesto - jak ujišťuje evangelium - Bůh koná jako malé dobré zrnko, které tiše a pomalu klíčí a postupně se rozkošatí do stromu, který poskytuje život a občerstvení všem. Také setba našich skutků se může jevit nepatrná, avšak všechno, co je dobré, náleží Bohu, a tudíž mírně a zvolna přináší ovoce. Pamatujme, že dobro vždy roste pokorně, skrytě a často neviditelně. 

Celý text na vaticannews.va/cs

28.5. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Milí farníci, musím prozradit, že myšlenka „nějak oslavit mé jubileum" mě docela překvapila. Před několika týdny mi volal bratranec Honza Lachman, který jako mluvčí za pastorační radu se mě zeptal, jaký dárek bych si přál k narozeninám. A že mohu „i něco většího", které mi pak předají na oslavě. Tak jsem nezaváhal, využil příležitosti a hozené rukavice a odpověděl, že..

19.5. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

(z homilie papeže Františka 31.5.2020)

Ježíš se objevil ve večeřadle, kde se ukryli učedníci. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!". Tato první slova jsou nejen pozdravem, ale také výrazem odpuštění a smíření - odpuštění učedníkům, kteří jej opustili. Mají strach, zdráhají se uvěřit prázdnému hrobu a podceňují svědectví žen.
Pamatujme, Ježíš odpouští vždycky, neunavuje ho odpouštět stále znovu a znovu, to my jsme často unaveni prosit o odpuštění.

Odpuštěním a shromážděním učedníků kolem sebe Ježíš vytváří svoji církev: smířené společenství připravené k misijnímu poslání. Není-li společenství smířeno, není připraveno k poslání, nýbrž k interní diskusi.
Setkání se vzkříšeným Pánem činí z ustrašených apoštolů odvážné svědky. Hned poté totiž Ježíš říká: „Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás." A na oživení tohoto poslání dává apoštolům svého Ducha: „Dechl na ně a řekl: „Přijměte Ducha svatého!".
Apoštolové tak mají pokračovat v tomtéž poslání, jaké Otec svěřil Ježíši. Není čas uzavřít se do sebe a želet těch „krásných časů" strávených s Mistrem. Radost ze vzkříšení je obrovská, ale je to expanzivní radost, která není určena ke schraňování, nýbrž k rozdávání.
Duch svatý je oheň, který spaluje hříchy a tvoří nové muže a ženy; je to oheň lásky, kterým učedníci budou moci „zapalovat" svět, oné něžné lásky, která má v oblibě maličké, chudé, vyděděné...

12.5. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Evangelium 6. neděle velikonoční B: Jan 15, 9-17
Autor úvahy: Angelo Scarano (www.pastorace.cz)

Na otázku, co je „typické pro křesťanství", by zřejmě mnoho lidí bez vyznání odpovědělo: „mít rád druhého, milovat bližní". A k této odpovědi nás zdánlivě vede i dnešní evangelium: „milujte se navzájem" je jeho stálým refrénem. Avšak tento odkaz vzájemné lásky je vložen do určitého rámce, který teprve činí „tento příkaz" křesťanským: jinak bychom zůstali na rovině pouhé filantropie.
„Já jsem si vás vyvolil, vybral - a chci, abyste byli mými přáteli. A k vám mluvím jako k důvěrným přátelům, a proto vám říkám to, co se nevykřikuje na náměstích, ale povídá potichu, ´do ouška´. Ba dokonce - jste pro mě tak důležití, že vám neotevírám jen své nitro. Jste mi dražší než já sám sobě - proto daruji svůj život za vás."
Slyšíme prostá slova, jsou ale „silnější" než dalekosáhlé sociální a politické programy. Už jen to, že mě Ježíš nazývá přítelem! Nejsem tedy pro něj „anonymní křesťan", jeden z těch mnoha, kdo v neděli zavítají do kostela. A pro něj nejsem jakýsi „nástroj", „prostředník" - jsem jeho přítel! Kdo někdy zakusil, co to znamená „stát se někomu přítelem", asi docení tu výsadu, kterou nám Kristus dává. ....

5.5. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Evangelium 5. neděle velikonoční Jan 15,1-8
Autor úvahy: Angelo Scarano (z www.pastorace.cz)

Na první poslech toto evangelium padá jako meteorit odněkud z nebe. Nakolik je nám jasná jeho základní myšlenka, natolik vyvstává tolik otazníků: Zůstat v Kristu? Co to znamená? Jak to žít? Jak to souvisí s mým životem?

Především - mnoho problémů s tímto textem bude mít zřejmě ten, pro koho je Kristus jen „jakýsi Marťan", který se nárazově objevuje v našich životech při nedělní liturgii. Meteorit „z jiného konce vesmíru". A bohužel Kristus nám občas připadá jako někdo „z Marsu", z jiného světa - kdo uvažuje a mluví úplně jinak než my (nemluví o obchodování, o inflaci...). Pokud jsme takového Krista objevili (jakoby „z Marsu"), pak jsme na dobré cestě, abychom se dostali dál ... 
Pro někoho jiného Kristus je sice „někdo jiný než já" (s odlišným jazykem a myšlením), ale není to už „jakýsi cizí Marťan". Je to člověk s jménem,

28.4. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Evangelium 4. neděle velik. (neděle Dobrého pastýře) Jan 10, 11-18
Autor úvahy: Angelo Scarano (z www.pastorace.cz)

Jsou křesťané takové hloupé ovce? Navíc bez rozumu? Na první poslech by evangelium takový dojem vzbudit mohlo a mohlo by i trochu odradit: kdo by chtěl vypadat jako "ovce"? Mussolini prohlásil, že je lepší žít jeden den jako lev než sto dní jako ovce. Jenže ovce z evangelia nejsou zrovna ty hloupé, ale ty "důvtipné", protože nalezly cestičku k životu. Vědí, že bez Krista není možné dojít k pastvinám skýtajícím potravu.

Být ovcí nám není úplně vrozené: chtěli bychom být spíše lvy, kteří se prosadí silným hlasem a vlastní silou, "uloví potravu". Lev poslouchá svůj silný řev, ovce slyší hlas pastýře. Lev loví a spoléhá pouze na svou rychlost, hbitost, sílu. Ovce si nechává potravu dát, přesněji nechává se k pastvině vést. A kdo je ovcí "v duchu evangelia", je obezřetný, protože se nechává obdarovat, dovést k "travnatým nivám" (Ž 23,2). Takový nebude mít nedostatek. 
Onen dobrý pastýř nevolá a nevede k pastvinám "stádo" anonymních ovcí. Každého volá jménem, každého jinak,

19.4. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Evangelium 3. neděle velikonoční  Lk 24,35-48
Autor: Angelo Scarano (článek z www.pastorace.cz)

On přišel.
A bylo to tak "jiné", tak nečekané. Seděli jsme pohromadě, poslouchali vyprávění těch dvou poutníků. A najednou nějaká tvář ... Co se děje? Co to je za přízrak? Ale nejsem to jenom já, kdo má toto "vidění" - i ostatní zírají. Je to povědomá tvář ... Že by On?
"Podívejte se na mé ruce i nohy. Dotkněte se mě a přesvědčte se. Jsem to já!"

Je to On! On skutečně žije!

Učedníci věděli o vzkříšení: od Ježíše samotného, od žen či od emauzských poutníků. A přece - jakmile přišel On, bylo to...

12.4. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Homilie papeže Františka 2. neděli velikonoční (Zkráceno. Celý text na www.vaticannews.va/cs)

Zmrtvýchvstalý Ježíš zahrnuje učedníky milosrdenstvím skrze tři dary: pokoj, Ducha a rány. A oni se tak sami stávají milosrdnými.

Ježíš nejprve přináší učedníkům vnitřní pokoj. Byli zavřeni nejen v domě, ale také ve svých výčitkách: opustili a zapřeli. Teď slyší: "Pokoj vám!" ... Ježíšův pokoj jim dovoluje přejít od výčitky k poslání: "Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás". Jako kdyby říkal: "Posílám vás, protože vám věřím." Bůh neodsuzuje, neponižuje, pro něj není nikdo vyřazený...
Druhý dar: Ježíš učedníkům přináší Ducha svatého na odpuštění hříchů...  I my si potřebujeme nechat odpustit, přijmout svátost odpuštění, v níž jádrem nejsme my se svými hříchy, ale Bůh se svým milosrdenstvím, vytahující nás z naší bídy. Nezpovídáme se proto, abychom byli zdrceni, ale abychom se nechali pozvednout. 
Třetí dar: Ježíš učedníkům předkládá své rány. V nich se dotýkáme toho, že nás Bůh miluje až do konce, že naše rány vzal za své, že na svém těle nesl naši křehkost, přijal každou naši slabost. Jimi vylévá milosrdenství na naši bídu, abychom vstoupili do jeho něžnosti. Děje se to při každé mši svaté - dotýká se našich životů a nechává Nebe sestoupit do nás. 
Sestro a bratře, žádáš si důkaz, že se Bůh dotkl tvého života? Ověř si, zda se skláníš k ranám druhých... Nezůstaňme lhostejní, nežijme polovičatou víru. Byli jsme zahrnuti milosrdenstvím, staňme se milosrdnými.

6.4. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Bývají období, kdy se cítím jako sloup od kříže. Tak nějak zakořeněn mířím vzhůru. A jindy jako břevno. To když se mi daří přijímat a objímat celý svět. Ale nejlepší je být jako kříž. Pevně zakořeněn mířit vzhůru a přitom objímat celý svět. Letos mi v tom pomohl EXODUS 40. Už léta jsem neprožil postní dobu tak intenzivně. EXODUS 40 je iniciativa speciálně pro muže, vzešlá od amerických katolíků. Je to průvodce po 40 dní postu a stojí na třech pilířích.  Na modlitbě, askezi a bratrství. Na pozvání jsem se stal součástí společenství pěti přátel. 
Každý den jsme našli ráno v mailu úryvek z Písma a doprovodný text k rozjímání. Každý den jsme modlitbě a rozjímání věnovali alespoň 20 minut, ale klidně i hodinu. Každý den jsme drželi v rámci askeze půst od alkoholu, zbytečného času u počítače, sladkostí a „dobrůtek", jedli jsme zásadně jen 3x denně.
A pak tu bylo něco, co jindy dost postrádám...

31.3. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

  Katecheze papeže Františka 

  při generální audienci v knihovně Apoštolského paláce 31. 3. 2021

  (Text najdete na nových stránkách www.vaticannews.va/cs )

22.3. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Liturgie 5. neděle postní: evangelium Jan 12, 20-33
Autor úvahy:  Angelo Scarano (celý text na pastorace.cz)

Snad závratné, snad nadsazené. Že jsem přirovnán k maličkému a nepatrnému zrnku, to nemusí udivit. Spíš naopak. Ale že toto zrnko "přinese ovoce" a je k něčemu - to je už tvrdší řeč. A ještě těžší je uvěřit, že Ježíš stojí o zrnko mého života - a čeká s otevřenou dlaní, dokud mu jej nedám. Můj život, který mi snad připadá zbytečný, či zmařený. Anebo život, který si chci užít - a naplnit podle svého. Schovám-li toto zrno, pak budu mít jen to ... a nic víc. Ba dokonce - nakonec nebudu mít ani to. O vše posléze přijdu. Avšak pokud o to přijdu teď, tak jej dostanu zpátky v míře vrchovaté a natřesené.
Naštěstí nemusím "hodit" své zrnko jen tak na zem a čekat, jak to dopadne - zda semeno vzklíčí, zapustí kořeny, nasadí na klas. V takové nejistotě se nachází zemědělec, ale ne učedník, který "sází na Krista". Proto učedník "nezkouší", neinvestuje své talenty

15.3. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Liturgie 4. neděle postní (Jan 3, 14-21); autor úvahy: Angelo Scarano (celý text na pastorace.cz)

Jen jedno je třeba - přijmout, že "Bůh mě tak miloval, že dal svého jednorozeného Syna, abych měl život" (3,16). Pokud se ponořím do tohoto prostého janovského textu, tak asi zjistím, že skutečně "jen jedno je třeba" v duchovním životě: uvěřit v Boží lásku ke mně, čili přijmout Boží dar, Syna. To je tak zásadní pravda, že má své legitimní místo jak v první evangelizaci (jako obsah "kerygmatu" čili základní křesťanské zvěsti), tak v katechezi pro "pokročilé", ale dokonce v učení světců, tedy těch, kdo dosáhli vrcholného spojení s Bohem. Pravda víry o Boží lásce v Synu je tak prostá, že ji může pochopit dítě, ale zároveň tak hluboká, že ji neprobádá ani největší mystik ... A tak "výživná", že dokáže oživit celé naše jednání: v rodině, na pracovišti, v místním společenství.
Nakolik je "pravda o Boží lásce v Kristu" mnohovrstevnatá, natolik je (zdánlivě) banální a fádní, protože...

22.2. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

POSELSTVÍ PAPEŽE FRANTIŠKA K POSTNÍ DOBĚ (ze stránek Cirkev.cz)
Zamyšlení nad postní dobou jako časem obnovení víry, naděje a lásky.

NECHTE SE PROMĚNIT POUŠTÍ (promluva z neděle 21. 2. 2021 - celý text zde)
Během postní doby Duch svatý zve i nás, abychom jako Ježíš vstoupili do pouště. Nejedná se, jak jsme viděli, o fyzické místo, ale o existenciální dimenzi, ve které jde o ticho a naslouchání Boížmu slovu, aby se v nás dovršilo pravé obrácení. Nemějte strach z pouště. Vyhledávejte čas modlitby. Hledejte ticho, které do nás vstupuje. Nemějte strach. Jsme povoláni chodit po cestách Božích a obnovit náš křestní slib. Zříci se satana, všeho, co koná a všech jeho pokušení. Číhá tu nepřítel. Buďte pozorní. Nikdy s ním neveďte rozhovor. Svěřme se do mateřské přímluvy Panny Marie.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

POSTNÍ MARATON v naší farnosti
Kdo by se chtěl zapojit do služby "jednoho dne modlitby a postu", může se zapsat (pouze iniciály nebo křestní jméno) do tabulky ZDE.
Letošní půst s modlitbou můžeme prožívat především za těžce nemocné a umírající, za lékaře a zdravotní sestry, za politiky (nejen v ČR, ale kdekoli na světě). A konečně i za to, abychom využili tento čas pandemie ke změně života, k prohloubení solidarity s druhými. Jak řekl papež František: "Daleko větší tragédie, než je tato pandemie, by bylo promrhat tento čas", a jinde: "Z této pandemie máme vyjít lepší, než jsme byli před ní".

P. Angelo

16.2. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Jak všichni víme, v posledních měsících jsou prostory pastoračního centra prázdné, chybí pobíhající děti, obrázky výstav, modlitby společenství, přátelské čaje, hovory maminek... A podobně je to s kostely... Všichni ale věříme, že se situace obrátí k lepšímu a jednou (doufáme, že brzy) budeme opět společně zpívat v kostele, setkávat se a besedovat.
Přes tuto „zamknutou" dobu se přesto ve farnosti něco děje...

  Z Pastoračního centra sv. Tomáše  - FOTKY PC z prvního únorového týdne 

  Oprava kůru v kostele Nejsvětější Trojice - ČLÁNEK od Ivo Kylara

  a FOTKY z kostela 

10.2. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

5. neděle v mezidobí, cyklus B
Zamyšlení nad texty: Angelo Scarano (celé znění zde)

Věřit zázrakům a exorcismům popsaným v evangeliích, a tedy spoléhat na Boží moc, anebo se spolehnout na vymoženosti současné medicíny? ... Obojí je "správné", a cesta přes medicínu je dokonce doporučena samotnou Biblí (Sir 38,1 1). Máme tedy dva způsoby, jak "se postavit k nemoci".

První čtení nám dokonce předkládá ještě třetí způsob, který se nevztahuje tolik k vnějšímu onemocnění, ale spíš k jeho následku, k vnitřnímu prožitku: prožitku zahořklosti, beznaděje, ztráty smyslu života, opuštěnosti od Boha (či od lidí), zklamání, že "Bůh seslal takovou nemoc" i přes několikaletou oddanost. Někdy je toto "vnitřní ochromení" větším problémem než vnější nemoc... A Job nám předkládá jednoduchou terapii, jak se vypořádat s "vnitřní nemocí" - terapie, která se dotýká středu naší bytosti a nazývá se „vylévání srdce"...

3.2. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Papež František ke svátku Uvedení Páně do chrámu 2. 2. 2021
Celý článek na radiovaticana.cz

Simeon - jak píše sv. Lukáš - „očekával potěšení Izraele" (Lk 2,25). ... Je muž již starý, který s trpělivostí očekával naplnění Hospodinových příslibů. 
Podívejme se z blízka na Simeonovu trpělivost. Po celý život přebýval v očekávání a uplatňoval trpělivost srdce. V modlitbě se naučil, že Bůh nepřichází v mimořádných událostech, nýbrž uskutečňuje své dílo ve zdánlivé monotónnosti našich dní, v někdy únavném rytmu našich činností, v malých věcech, které s houževnatostí a pokorou vykonáváme ve snaze následovat jeho vůli.
...Třebaže je Simeon již letitým mužem, plamen jeho srdce stále hoří; ve svém dlouhém životě snad byl někdy zraněn a zklamán, a přece neztratil naději...
Nedovolí, aby jej stravovala hořkost z uplynulého času nebo rezignovaná melancholie, která se někdy dostavuje v soumraku života. Naděje očekávání se v něm proměnila v každodenní trpělivost toho, kdo navzdory všemu zůstal bdělý, až do chvíle, kdy konečně „jeho oči uviděly spásu" (srov. Lk 2,30)
Kde se Simeon naučil této trpělivosti?...

26.1. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Papež František k neděli Božího slova 
z www.cirkev.cz - celý článek zde

Tuto neděli Božího Slova slyšíme Ježíše hlásat: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království". Bůh je blízko - to je první sdělení. Jeho království sestoupilo na zem. Bůh není daleko nahoře v nebi, separován od lidství, nýbrž je s námi. Čas vzdálení zmizel, Ježíš se stal člověkem. Od té doby je Bůh blizoučko, nikdy se od našeho lidství neoddělí a nikdy ho neomrzí. A Ježíš to hlásal nikoli jednou, nýbrž neustále: „Bůh se přiblížil" - to bylo jádro jeho sdělení... Bůh se přiblížil a jsme stále zahrnováni jeho milosrdenstvím. Boží Slovo k nám přichází dřív než všechna naše slova a říká nám: „Neboj se. Jsem s tebou. Jsem a budu ti nablízku." Boží Slovo nám umožňuje dotknout se rukou této blízkosti, protože „ není daleko od nás, nýbrž blízko našemu srdci". Je protilékem na strach, že se ocitneme v životě sami. Pán totiž skrze svoje Slovo sou-cítí s tím, kdo je sám. Připomíná nám, že mu ležíme na srdci, jsme drahocenní v jeho očích a opatrováni dlaněmi jeho rukou.

Boží Slovo vštěpuje tento pokoj, avšak nenechává v klidu.  „Obraťte se", řekl Ježíš hned, jakmile prohlásil, že Bůh je blízko. Jeho blízkostí totiž skončila doba zaujímání odstupu vůči Bohu a druhým.  Myslet jen na sebe a starat se jen o sebe není křesťanské,...

18.1. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

2. neděle v mezidobí/cyklus B - liturgické texty
Autor úvahy: P. Angelo Scarano (více na pastorace.cz)

"Ježíši, kdo jsi? Kde jsi?" Že by to byly jen "základní otázky", kterými se trápí "konvertité" a nováčci ve víře? Pokud takto smýšlím, tak to asi znamená, že jsem "ztratil Krista z očí" - nebo lépe řečeno, že moje oči ztratily ze zřetele Krista ... a hledají "jiné zdroje života".
"Kdo jsi?" Pokud mě určitý člověk upoutal, tak zcela přirozeně se začínám zajímat o to, abych ho poznal. Tak to funguje v obyčejném přátelství, ale i ve "výlučném přátelství" muže a ženy. Druhý mě fascinuje, přitahuje mou pozornost, a proto "ho hledám", toužím poznat, kde bydlí, jeho život. Takhle "jednoduše lidsky" to probíhalo i v životě prvních učedníků.
Všimněme si, že tito učedníci se nespokojili jen s povrchním a počátečním poznáním. Přestože znali Krista ze svědectví Jana Křtitele...

11.1. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Svátek Křtu Pána (liturgická čtení ZDE)
Promluva papeže Františka 10.1.2021 (celý článek na radiovaticana.cz)

Před pár dny jsme se rozloučili s Dítětem Ježíšem a dnes se s Ním setkáváme jako s dospělým na březích Jordánu. Liturgie nám umožňuje učinit tento skok o třicet let, o nichž víme jen jedno: byly to roky skrytého života, který Ježíš strávil v rodině -  nejdřív v Egyptě jako uprchlík a pak v Nazaretě, kde se zřejmě učil Josefovu řemeslu. Jsou to léta učení a práce v poslušnosti rodičům, třicet let života v rodině ve všednosti a nenápadnosti. Podle evangelií pak pouze tři léta kázání a zázraků. To je krásný vzkaz pro nás. Vyjevuje nám velikost každodennosti, důležitost každého životního okamžiku, i toho nejobyčejnějšího a nejskrytějšího.

Po třiceti letech skrytého života začíná Ježíšův veřejný život - právě křtem v řece Jordán. Ježíš je ale Bůh, tak proč se nechává křtít? Janův křest byl znamením vůle k pokání, k obrácení s prosbou o odpuštění vlastních hříchů. To Ježíš určitě neměl zapotřebí. Ježíš ale chce být započten spolu s hříšníky.
Jak říká jeden liturgický hymnus „přistupuje s obnaženou duší", nic nezakrývá -  takto sestupuje do řeky, aby se pohroužil do naší situace. „Křest" totiž označuje „ponoření". ...Takto Bůh přemáhá zlo světa: ne rozhodnutím shora, ale snižuje se a nakládá ho na sebe.

... Po tomto gestu se nebesa otevřou a zjevuje se Trojice: Duch svatý sestupuje jako holubice a Otec říká: „Ty jsi můj milovaný Syn". ... 
Bůh se zjevuje milosrdenstvím, protože taková je Jeho tvář. Ježíš se stává služebníkem hříšníků, je prohlášen za Syna a sestupuje na Něho Duch. Láska volá lásku....
To platí také pro nás: ještě dřív, než jsme cokoli dobrého udělali, spočinulo na nás Boží milosrdenství: byli jsme zadarmo spaseni. Svátostně se tak stalo v den našeho křtu. Ale i těm, kteří pokřtěni nejsou, se dostává Božího milosrdenství, protože Bůh je zde a čeká, až se otevřou brány srdcí. Objímá nás svým milosrdenstvím.

Podobně máme jednat my: pomáhat druhým k Bohu nikoli odsuzováním a přikazováním „jak jednat", ale sbližováním, soucitem a sdílením Boží lásky. Blízkost je totiž Božím stylem vůči nám.

7.1. 2021  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Homilie papeže Františka na slavnost Zjevení Pána 6.1.2021

Evangelista Matouš zdůrazňuje, že tři mudrci, jakmile došli do Betléma a »spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu« (Mt 2,11). Klanět se Pánu není snadné, není to náš spontánní postoj... vyžaduje určitou duchovní zralost, která je cílovým bodem někdy dlouhé vnitřní cesty. 
Člověk má potřebu se klanět, ale je v nebezpečí, že si splete cíl. Pokud se totiž neklaní Bohu, klaní se idolům. Neexistuje střední cesta - buď Bůh, anebo... 

Celý článek na radiovaticana.cz ZDE   

27.12. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Svátek Svaté Rodiny
Autor úvahy: Angelo Scarano (www.pastorace.cz)

Je asi dost běžné považovat za ideál křesťanské rodiny pokojný, vydařený život nerušený nenadálými událostmi. Vždyť "pokojný život" je znamením Božího požehnání, ne? Rodina nazaretská nám ukazuje trochu jiný "ideál":...

23.12. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Promluva papeže Františka v neděli 20. 12. 2020

Tuto čtvrtou neděli adventní nám evangelium podává Zvěstování Páně. »Buď zdráva«, praví anděl Marii, »počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš« (Lk 1,28.31). Zdá se, že jde o zvěst, plnou radosti, která Pannu učiní šťastnou. Vždyť která žena té doby by si nepřála stát se matkou Mesiáše? Tato slova však kromě radosti předpovídají Marii také obrovskou zkoušku. Proč? Byla totiž...

celý článek na radiovaticana.cz ZDE  

22.12. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Sdružení pro obnovu varhan v kostele v Dobříši vybízí farníky i přátele kostela k příspěvku do soutěže "ČSOB pomáhá regionům"  - projekt končí 6. ledna 2021.
Více o projektu zde.

14.12. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Liturgie 3. neděle adventní
Promluva papeže Františka 13. 12. 2020

Výzva k radosti je pro adventní dobu charakteristická. Čekání na Ježíšovo Narození, které prožíváme, je radostné, tak trochu jako očekávání návštěvy někoho, koho máme moc rádi, např. přítele, příbuzného, s nímž jsme se dlouho neviděli. Čekáme s radostí. Tato radostná dimenze vychází najevo tuto třetí neděli, kterou uvádí pobídka svatého Pavla: »Radujte se stále v Pánu« (Vstupní antifona; srov. Flp 4,4.5).
Ale proč? ...

Pokračování textu na radiovaticana ZDE  

8.12. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

2. neděle adventní Mk 1, 1 - 8

A už je to opět tady ... moralizující výzva "k polepšení", k vyrovnání stezky ... Nuže, dejme se tedy do práce, sepišme "hříchy a zlozvyky", sepišme i nějaký konkrétní sebezápor. A učiníme zadost adventní výzvě k obrácení... Ještě že advent trvá tak krátce, brzy budeme mít toto trýznivé sebemučení za sebou!

Tak toto není advent! A toto neodpovídá ani tomu, co Jan hlásal a k čemu vybízel! On nehlásal obrácení "kvůli polepšení", ale kvůli Pánu, který přicházel! Zřeknutí se starých cest, příprava nové cesty nejsou samoúčelnými "praktikami", ani praktikami k sebezdokonalování a k odložení právě toho "protivného" zlozvyku či hříchu, které mi tak "vadí".
Je to příprava cesty kvůli Pánu. Ne kvůli sobě, kvůli svému zdokonalení a zlepšení, ale kvůli Pánu. Toto zaměření na Pána dodává adventní přípravě novou kvalitu a hloubku...

26.11. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Katecheze papeže Františka v knihovně Apoštolského paláce 25. listopadu 2020.

Modlitba určovala první kroky církve ve světě. Spisy apoštolů a velký příběh Skutků apoštolů nám podávají obraz putující církve, která je činorodá, avšak základ a podnět své misijní činnosti nachází v modlitebních shromážděních. Prvotní Jeruzalémská církev je opěrným bodem...  
Celý článek na vaticannews.va ZDE 

25.11. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Evangelium Matouš 25, 31-46
Autor úvahy: Angelo Scarano. Převzato z pastorace.cz. 

"Jak prosté, Watsone!". Jen sklenice vody, obyčejná návštěva, lidské přijetí ... Je to tak prosté. 
A přesto ... sami bychom se ochudili, kdybychom zploštili dnešní evangelium na pouhou "pomoc chudým". Koneckonců, tato povinnost (či solidarita) je "vrozená a přirozená" každému člověku (jinak by nebylo možné, aby Král soudil každého na základě tohoto principu). Co tedy evangelium přináší nového? K čemu nám je, že ...

16.11. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Liturgie 33. neděle v mezidobí (svěřené hřivny)
Autor úvahy: Angelo Scarano

Ospravedlnění kapitalismu? To možná nějaký směr politické teologie. Poselství dnešního evangelia je však hlubší a pro náš život důležitější. Především...

11.11. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

... Teď v době mnoha omezení nemůžeme žít tak jako jindy. Ale můžeme žít. Anebo jen přežít. Rozdíl mezi žít a přežít je v nasazení: žít znamená „plně investovat svůj čas, energii", přežít znamená žít s nohou na brzdě, uškrceně, v ekonomickém režimu. Život naplno přináší radost, přežívání nikoli...

Povzbuzující slovo k současné situaci přináší článek "Koronavirus jako příležitost" od našeho pana faráře P. Angela v listopadových Dobříšských listech na str. 10.
Celý článek si můžete přečíst ZDE.

5.11. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Přinášíme výzvu Mons. Jan Balíka, prezidenta Arcidiecézní charity:

V neděli 8. listopadu 2020 byla plánovaná dušičková sbírka na charitní činnost v arcidiecézi. Z důvodu pandemie COVID-19 se opět nebude realizovat. Tak jako na jaře Vás prosím o pomoc uskutečnit sbírku alternativním způsobem:
Místo daru na charitu v kostelní sbírce, prosíme, věnujte svůj dar přímo na účet Arcidiecézní charity Praha:  
Bankovní spojení: 749011/5500 
variabilní symbol pro tuto mimořádnou sbírku: 2303 

Jarní improvizovaná sbírka sice nedosáhla obvyklé výše, ale přesto se sešlo přes 400 tisíc Kč, které mohla Arcidiecézní charita použít ve prospěch potřebných. Jsem si jistý, že díky Vaší podpoře i tato podzimní charitní sbírka najde mnoho ochotných přispěvatelů.
Vzhledem k současné situaci ve společnosti je práce charity velmi zatížena pomocí lidem postiženým nákazou. Charita se běžně stará o velký počet nemocných a opuštěných lidí, o osoby bez domova, o matky s dětmi a mnoho dalších skupin potřebných lidí. Nyní je vše komplikováno jak nutnými hygienicko-bezpečnostními opatřeními, tak nárůstem žádostí o pomoc nemocným, ale také úbytkem nakažených zaměstnanců nebo zaměstnanců v karanténě. Jak jsem se mohl přesvědčit, jedná se o velice náročnou práci. Ač se o službě charit v médiích nehovoří, máme v ní cenné svědectví o křesťanské solidaritě s trpícími. 
Děkuji Vám za podporu charitní práce a pomoc všem potřebným i díky rozšíření této výzvy k alternativní sbírce.

Získané finance budou věnovány na pomoc seniorům a lidem postiženým v souvislosti s pandemií COVID-19.

Za všechny dary mnohokrát děkujeme. 

Mons. Jan Balík
generální vikář a prezident Arcidiecézní charity

5.11. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Protože se díky covidu stalo, že někteří farníci se nakazili... ne virem, ale novým vztahem k Ježíši, tak je tu neodolatelná poptávka, aby byly adorace každý den od 18.00 do 18.30 (tedy půl hodiny), v kostele.
Při adoraci je možné posílit imunitu ve svátosti smíření! Neboť svátost smíření skutečně posiluje imunitu (i těla), protože duše ovlivňuje tělo!
P. Angelo

3.11. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Milí přátelé,

prožíváme dny nelehké - v ČR, ale ještě víc jinde na světě, v zemích daleko víc postižených epidemií koronaviru, ale koneckonců i jinými podobami zla (válka, nedostatek jídla, nemoci všeho druhu). Právě v těžkých dobách (a ty snad převažovaly v dějinách celosvětové církve) se křesťané osvědčovali živou vírou a láskou. Tyto dny jsou pro nás příležitostí osvědčit, že „Bůh patří do konkrétního života (se všemi úzkostmi a bolestmi) a že má moc nade vším", že se děje v životě člověka.
Proto vybízím k tomu, abychom v těchto dnech tím spíš projevili víru a lásku skrze modlitbu (soukromou, rodinnou), ale i skrze konkrétní pomoc potřebným z našeho okolí (např. zajištěním nákupu potravin starším a nemocným).

Bylo by ode mě špatné a nepastýřské, kdybych právě v této době nebyl k dispozici jakoukoli formou duchovní i materiální pomoci. Koneckonců právě papež František vybídl kněze, aby zůstali blízko věřícím skrze útěchu Božího slova, svátostí a modlitby. Proto se můžete na mě obrátit kdykoli, rád vyjdu vstříc a nabídnu svůj čas k rozhovoru, udělení svátostí, ať už v pastoračním centru, nebo v kostele či u vás doma (tel. 777 739 612).

Vzhledem k nouzovému stavu, který vyhlásila vláda ČR ve čtvrtek 12.3., vydala ČBK prohlášení, v němž uděluje dispens od fyzické účasti na nedělních bohoslužbách všem věřícím (do odvolání).

Podle krizového opatření Vlády ČR z 15.3. a podle Prohlášení ČBK k tomuto opatření se veřejné bohoslužby v době karantény od 16. 3. 2020 nemohou konat (ani v malém počtu osob).

Kostel bude otevřený ve všední dny od pondělí do soboty od 18.30 do 19.30 (k tomu vybízí i naši pražští biskupové Dominik se Zdenkem) pro soukromou modlitbu, adoraci - budu tam k dispozici pro podávání eucharistie a pro svátost smíření (resp. i pomazání nemocných). 

Na vesnicích mše nebudou, eucharistie bude podána na požádání knězem nebo akolytou.

V neděli můžete sledovat mše on-line na https://www.mseonline.cz/, případně doporučuji se zamyslet nad nedělními texty (sami, s rodinou), najdete je zde: https://www.vira.cz/nedelni-liturgie
Další možností je sledování mše na Radiu Proglas, na TV Noe.

Tato netradiční postní doba nás ještě víc spojuje a solidarizuje s trpícími po celém světě, s těmi, kteří žijí v nejistotě. Modleme se i za politiky, lékaře a zdravotníky nasazené v první linii.
A na závěr silné povzbuzení od sv. Pavla: Všechno napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha (Římanům 8,28).

V modlitbě zůstávám s vámi spojený

Angelo 

31.10. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Církev již po staletí učí, že nejen svátost smíření je cestou k odpuštění hříchů. Klíčovým momentem smíření s Bohem je lítost! Jde o „bolest ducha a odsouzení spáchaného hříchu" (Tridentský koncil). Pokud je tento vnitřní stav naší duše plnohodnotný, pak jde o lítost dokonalou. A v takovém případě jsou nám odpuštěny hříchy, i když aktuálně nemůžeme ke svátosti smíření přistoupit. Dokonce i těžké hříchy!  ...

Celý článek na www.pastorace.cz, autor Michal Němeček

21.10. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Biskupové Čech, Moravy a Slezska jednali v uplynulých dnech na plenárním zasedání na Svatém Hostýně. Ze zasedání vydávají výzvu pro věřící...

Celý text Zde (z webu cirkev.cz) 

16.10. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

K nynější mimořádné situaci přináší Cirkev.cz vyjádření kardinála Dominika Duky s povzbuzením do dalších dnů. Z textu vyjímáme: 

... Přesto nemusí být výjimečná situace, v níž se právě nacházíme, pouhým zdrojem frustrace a pesimismu. Jako všechny krize představuje i „koronakrize" novou příležitost, či chcete-li: výzvu.
V uplynulých měsících jsme se mohli všichni znovu přesvědčit o tom, jak falešné je naše přesvědčení, když se domníváme, že jsme neomezenými pány svých životů. Stačí jeden malý, pouhým okem neviditelný organismus vzniklý kdesi v daleké Číně, a celý svět je ze dne na den vzhůru nohama. Veškeré naše jistoty jsou najednou ty tam a my se s obavami chvějeme, co s námi bude.

Nebojme se! Výzva, kterou před nás křesťany současná pandemie staví, spočívá v hlásání Naděje. Dnes, více než kdy jindy, musíme být my, Kristovi učedníci, šiřiteli světla do potemnělých lidských duší, zvěstovateli Naděje, která je silnější než smrt....

Celé znění ZDE

12.10. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Biskupové České biskupské konference společně s naším biskupem Zdenkem Wasserbauerem

VYZÝVAJÍ JEDNOTLIVCE, FARNOSTI A SPOLEČENSTVÍ, ABY SE MODLILI RŮŽENEC ZA UKONČENÍ KORONAVIRU.

Sjednotit se můžeme při modlitbě na tento úmysl každý večer ve 20.00 hodin, ať sami či společně v rodinách.

Na závěr je možné připojit společnou modlitbu národů evropských zemí:

Bože, náš Otče, Stvořiteli světa, všemohoucí a milosrdný, 
z lásky k nám jsi poslal na svět svého Syna jako lékaře našich duší a těl.
Shlédni na své děti, které se v této obtížné, zmatené a zděšené době 
v mnoha částech Evropy a světa na Tebe obracejí a hledají sílu, spásu a úlevu. 
Osvoboď nás od nemoci a strachu, uzdrav naše nemocné, utěš jejich rodiny, 
dej moudrost našim vládcům, sílu a odměnu našim lékařům, sestrám 
a dobrovolníkům, věčný život mrtvým. Neopusť nás v době zkoušky,
ale osvoboď nás ode všeho zla. 
O toto prosíme Tebe, který se Synem a Duchem Svatým žiješ a kraluješ 
na věky věků. Amen.

Maria, Matko uzdravení a naděje, oroduj za nás!

Sv. Jan Pavel II. v Apoštolském listě „O modlitbě svatého růžence" píše: 

„Jak bychom mohli upřít svůj zrak na slávu vzkříšeného Krista a Marii korunovanou na nebesích, aniž bychom zakusili touhu učinit tento svět krásnějším, spravedlivějším a bližším Božímu plánu?... Růženec je vzdálen jakémukoli útěku před problémy světa. Pobízí nás, abychom na ně nahlíželi odpovědně a velkoryse, a dává nám sílu, abychom jim čelili s jistotou Boží pomoci  a s pevným úmyslem vydávat v každé situaci svědectví o «lásce, neboť ona je svorník dokonalosti» 
(Kol 3,14)". 

Celý text:
Výzva České biskupské konference
Biskup Zdenek Wasserbauer o modlitbě růžence

5.10. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

27. neděle v mezidobí: Iz 5,1-7; Mt 21, 33-43
Autor úvahy: Angelo Scarano

Zkypřit půdu, vybrat z ní kameny, vysadit vinici - to není "jen tak", to není práce na pár dní. A vinice potřebuje také průběžnou péči (např. odřezávat suché větve) - péče o vinici znamená dlouholetou vytrvalou práci. Ne vždy korunovanou bohatými a skvostnými plody: někdy spíš "odpornými pláňaty".

Tato "práce na vinici" je obrazem Boží vytrvalé péče o svůj lid. Péče velkorysá, péče doslova marnotratná, která se stará i o to, co neponese ovoce a "zmaří" veškerou námahu. I touto nezištnou štědrostí se ukazuje, že Bůh dává, protože dává - a miluje, protože miluje. On nemiluje funkčně (kvůli očekávanému výkonu), ale zdarma.
V dnešních liturgických textech tato marnotratnost vystupuje jako houževnatá, dlouholetá práce na vyvoleném lidu. ...Vinice je střežena a obdělávána tím nezkušenějším a nejsvědomitějším vinařem, On je "pánem vinice" - církve, ale i každého z nás jednotlivě. Nevynoří se vděčnost, že máme tak skvělého vinaře, který se stará o naši místní církev, farnost či společenství, ale i o mě osobně?
Tento vinař je samotný Hospodin: "chce" si dát tuto práci, protože mu za to stojíme. Ale "musí" obdělávat jen postupně a "píď po pídi". Klademe totiž houževnatý odpor a jen tímto způsobem jsme schopni se nechat postupně očišťovat od „kamenů" našeho "tvrdého charakteru" (tvrdého srdce a tvrdé šíje): tyto ztvrdliny Bůh obrušuje a odstraňuje skrze své slovo, ale také skrze nezdary či konflikty s druhými.

29.9. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Svatá Terezie od Dítěte Ježíše otevřela zcela novou, malou cestu: cestu svatosti.

Většina lidí se cítí být zrozena spíše pro průměrnou slušnost, nevýraznost, všední inkognito, ne-li pro neúspěch. Co o sobě říká sv. Terezie:

 „Myslela jsem, že jsem se narodila pro slávu. Pán Bůh mi dal pochopit, že má sláva nebude zjevná očím smrtelníka, ale bude spočívat v tom, že se stanu velkou světicí!"

K tomu však Terezie vysvětluje:
 „Tato touha by se mohla zdát velmi smělá, když uvážím, jak jsem byla slabá a nedokonalá a jaká jsem ještě i teď po sedmi letech prožitých v řeholi. Přesto stále cítím tutéž odvážnou důvěru, že se stanu velkou světicí, poněvadž nespoléhám na své zásluhy, vždyť žádné nemám, ale doufám v toho, který je Ctnost i Svatost sama. On jediný se spokojí s mým slabým úsilím, pozdvihne mě až k sobě, zahrne mě svými nekonečnými zásluhami a udělá mě svatou".

(Autobiografické spisy). 

Převzato z www.pastorace.cz - celý článek zde

23.9. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Evangelium 25. neděle v mezidobí: Matouš 20, 1-16a
Autor úvahy: Angelo Scarano

"Anebo tvé oko závidí, že jsem dobrý?" Ano, závidí, protože vidí jen vlastní zisk.
Takový člověk se neraduje z toho, že je hospodář dobrý, ba ani se z toho radovat nemůže, protože se o hospodáře a o "ty další" nezajímá. ... Má totiž vůči němu ryze pracovní vztah: dal jsem - máš dát. Hospodář je ten, kdo má něco dát (a neošidit!), a ne ten, který může být nad míru dobrý, který může překročit ryze spravedlivé pracovní vztahy, řídící se podle zásad výkonnosti. On dává, protože je zkrátka dobrý a velkorysý bez míry. Na rozdíl od těch, kdo vidí jen sebe, svoje požadavky.

"Co za to budu mít?" Tuto otázku položil i Petr - a nezapomeňme, že tato otázka padla poté, co apoštol udělal pro Krista něco velikého, opustil všechno a šel za ním. Dalo by se říci, že on tedy patří mezi ty, kdo pracují na vinici od prvních ranních hodin a nesou tíhu dne. Ježíš nejprve přislíbí velkou odměnu, ale pak tímto podobenstvím jakoby vykořeňuje ziskuchtivost a případnou závist, které mohly být ukryty v Petrově srdci. I velké věci pro Krista se dají udělat "zištně", z hamižnosti, abych "z toho něco měl". I život kněze či řeholníka může být nesen touhou "něco z toho mít" - touhou, která se někdy projeví dokonce závistí. A navenek je to třeba život vzbuzující obdiv, protože konaný ve velké obětavosti a odříkání ("my jsme opustili jsme všechno"). Takový postoj skutečně mezi křesťany existuje, jak dosvědčuje i Pavel o těch, kdo kážou evangelium: "Někteří sice káží Krista také ze závisti a z řevnivosti, jiní však s dobrým úmyslem. Jedni z lásky..., druzí z touhy po uplatnění, ne z čistých pohnutek" (Fil 1,15-17).

12.9. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Evangelium 24. neděle v mezidobí: Mt 18, 21-35 
Autor úvahy: Angelo Scarano

Evangelní text vyzdvihuje, jak odpuštění Boží plodí odpuštění lidské - a naopak. V praxi se spíš zdůrazňuje "negativní" aspekt: naše neodpuštění se setká s Božím neodpuštěním. Ne že by Bůh nechtěl odpustit - spíš samotné neodpuštění nás "uzavírá", činí nepřístupnými a neschopnými přijmout Boží osvobození, odpuštění. Málokdy se mluví o pozitivním aspektu: přijaté odpuštění uvolňuje moji sílu odpustit druhému. Aneb - mohu odpustit svým viníkům, protože mám v sobě "odpuštění Boží". A dokonce mám "přetékající hojnost" odpouštějící síly - mně bylo odpuštěno 300 miliónů korun, druhému mám odpustit jen 50.000 korun.

Boží odpuštění je tak vzdálené naší běžné zkušenosti, že s jeho chápáním máme velké potíže. Potíže připustit, uznat a pak přijmout, že Bůh může odpustit náš stamiliónový dluh. A pokud toto odpuštění někdy přijímáme (třeba ve svátosti smíření), pak málokdy máme zkušenost, že nám Bůh skutečně tolik odpustil, prostě smazal. Toto odpuštění nevnímáme, nevidíme ... a proto pak máme tak velké potíže odpustit druhým. Boží odpuštění nevnímáme, zato však až příliš dobře vnímáme svůj pocit křivdy a uraženosti, "dluh druhých vůči nám".

25.8. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

21. neděle v mezidobí, evangelium podle Matouše 16,13-20
Z promluvy papeže Františka (celé znění zde)

Evangelium této neděle nám předkládá před oči okamžik, kdy Petr vyznává svoji víru v Ježíše jakožto Mesiáše, Syna Božího. Toto apoštolovo vyznání vyprovokoval sám Ježíš - chce, aby učedníci ve vztahu k Němu učinili rozhodující krok. Cesta, po které jde Ježíš se svými následovníky, je cestou výchovy jejich víry.

Nejprve se jich ptá: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?" Apoštolové rádi mluvili o druhých, jako my všichni. V tomto případě je vyžadována perspektiva víry a nikoli klepy. A zdá se, že učedníci mezi sebou soutěží v předkládání různých názorů, které do značné míry sami sdílejí. Vcelku byl Ježíš z Nazareta obecně považován za proroka.

Druhá Ježíšova otázka je ťala do živého: „A za koho mne pokládáte vy?" V tom okamžiku se zřejmě na chvíli rozhostilo ticho a váhání, protože je každý z přítomných nucen dát se všanc a vyjádřit, proč je s Ježíšem... 

19.8. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

20. neděle v mezidobí, evangelium Matouš 15, 21-28
Autor úvahy: P. Angelo Scarano

"Hospodine, proč jen stojíš v dáli, v dobách soužení se skrýváš?" (Ž 10,1)
"Bože můj, volám ve dne, a neodpovídáš, v noci - a nevšímáš si mě." (Ž 22,2)
Měla i kananejská žena takové pocity a myšlenky, když ji Ježíš bez povšimnutí "přeslechl" (a posléze odbyl)? To nevíme - možná ano. Jisté je, že její zkušenost s Božím mlčením měli i vyvolení Izraelité, kteří (jakožto "zbožní" a spravedliví) "měli nárok" na vyslyšení! A přece.
Je jisté, že s Hospodinem "to není snadné". On není "automat", do kterého vložím minci, a po chvíli mi vypadne zvolené zboží. Hospodin takovým automatem není ... a proto se s ním "musí jinak". Někdy stačí krátká modlitba, jindy je třeba dlouhého čekání a vytrvalé modlitby. A hlavně: vždycky je třeba "slyšet" a vnímat, co On na moje prosby. On totiž opravdu není pouhý automat - je to živý partner mé modlitby. Proto také mluví, "napovídá mi".

20.7. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Autor příspěvku: Markéta Španělová

V sobotu 11.července jsme vyrazili s partou lidí z farnosti na brigádu k sestrám karmelitkám. Měli jsme dva cíle - zabavit naše dospívající děti venku na vzduchu zdravou prací a pomoci sestrám s úpravou jejich nového areálu.

Sestry se sem, do polí na severovýchod od Prahy, přestěhovaly z Hradčanského náměstí, a vyměnily tak život v historickém klášteře v samém centru Prahy za život vně města. Několikahektarový areál upoutá hlavně pozemky, na nichž stojí několik starých budov původního dvora, jeden krásně opravený dům, kde sestry žijí a výhledově bude sloužit pro hosty, a dále se již rýsují sady ovocných stromků a les. Sestry přiznávají, že jim příroda a pohyb venku v jejich přísné klausuře velmi scházely.

Den se nám krásně vydařil. Začali jsme přivítáním na dvoře u sester, už nás čekaly, oblečené v pracovním a ve veselé náladě. Popovídali jsme si a rozdělili si práci - a to je velká výhoda v případě Drast: areál, kde se sestry postupně zabydlují, je obrovský, práce je rozmanitá, a každý si může vybrat, co je mu milé. Z nás tedy jedna skupina šla mýt nábytek převezený z Hradčan a určený do budoucí kaple pro veřejnost. Druhá skupina škrabala omítky v právě opravované budově. Třetí skupina bílila stěny a čtvrtá přenášela těžší materiál kam bylo potřeba. Sestry pracovaly s námi, přičemž nám i jak bylo třeba nosily pití a pomůcky. V poledne jsme poobědvali stylově, ve stodole u improvizovaných stolů a na rybářských

13.7. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

15. neděle v mezidobí, cyklus A: Evangelium Mt 13, 1-23 (O rozsévači a Božím slově)
Autor úvahy: Angelo Scarano

"Slyšíš mě?" Nepoužívali rodiče tuto větu, aby vyvolali naši pozornost a poslušnost? A nezvedne se v nás vlna odporu, pokud nám něco podobného řekne dnes někdo jiný, třeba partner? Přestože nejsou vždy příjemná, taková "upozornění" přicházejí vhod: občas potřebujeme "probudit" z netečného naslouchání, vždyť denně slyšíme tolik slov, že snadno přeslechneme to, co je podstatné. A koneckonců v podobné situaci se lidé nacházeli i před 2000 lety, a proto Kristus musel občas probouzet slovy "kdo má uši, slyš". A nejen tato věta, ale i samotná podobenství jsou účinné prostředky, jak zastavit člověka a přivést ho k skutečnému naslouchání. ...
"Osud" semen zasetých na cestě nám ukazuje, že není žádným řešením přijít do kostela, poslušně sedět či vstávat a jakoby poslouchat ... ve skutečnosti nechat padnout slovo do srdce "zabetonovaného", uzavřeného, bez zájmu. Po skončení liturgie náš život pak půjde stejně dál po svých kolejích (to je dvojkolejní život - s Bohem a bez Boha). Totéž se může stát i při naslouchání Božímu slovu ve společenství, nebo doma.
"Naplnění" nepřinese ani chvilkové nadšení, dočasné velkorysé přijetí Ježíšova slova (to je postoj učedníka podle "dobrého počasí"). Ani kompromisní řešení "něco Bohu, něco sobě" (řešení vedoucí k dvojkolejnému a rozdělenému životu) není "šťastné". V tom případě by "trní" mohlo udusit "semeno evangelia".
Šťastné řešení je "slyšet, naslouchat, poslouchat". A až budeme slyšet (či číst) Boží slovo, položme si otázku: "Slyšíš doopravdy?"
Celý článek Zde

Další zamyšlení nad nedělním evangeliem:  od papeže Františka na radiovaticana.cz

5.7. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Je až neuvěřitelné, sledujeme-li životopis našich světců, jakou měli odvahu a sílu vyrazit do země, která z jejich pohledu byla zcela barbarská. Přichází z nejvyspělejší země světa na samý okraj. A navíc budou mnohokrát čelit nařčení západních představitelů církve, že jejich forma hlásání a především liturgie je v rozporu se zbytkem učení církve.

Avšak tito světci jdou evangelium obhájit před papežem, a to opakovaně. Tragický osud nepřijetí či kalkulování "mocných" nemohou zastavit evangelium. Velkým objevem našich světců bylo sestavení abecedy, která dokázala zachytit slovanský jazyk, a díky tomu bylo také možné přeložit Bibli. Je zjevné, že Boží slovo v životě těchto mužů hrálo klíčovou roli. Dnes jsme o tisíc let dál. Jak vypadá dnešní hlásání evangelia? Najdeme odvážné, kteří žijí z Božího slova, uposlechnou Boží výzvu a vyjdou znovu hlásat Slovanům radostnou zvěst?                                                  Autor: Angelo Scarano. Převzato z vojtechkodet.cz 

Cyril a Metoděj přinesli takovou formu liturgie, aby byla tehdejším lidem srozumitelná. Po tisíci letech se můžeme znovu ptát: Rozumí lidé dnešní doby tomu, co se děje v kostele?
Těm, kteří by chtěli lépe porozumět, je určen seriál dvouminutových videí s názvem "120 minut o liturgii" (na webu liturgie.cz), kde jsou přehledně vysvětleny jednotlivé části mše svaté. V čase prázdnin se tak nabízí příležitost zamyslet se hlouběji nad obsahem a krásou liturgického slavení, abychom mohli lépe prožívat to, co slavíme.

2.7. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Promluva papeže Františka na slavnost sv. Petra a Pavla 29.6.2020 

Slavíme dnes svaté patrony Říma, apoštoly Petra a Pavla. A dostalo se nám daru sejít se tady a modlit se poblíž místa, kde mučednickou smrtí zemřel a je pohřben Petr. Dnešní liturgie nám však připomíná docela jinou epizodu a vypráví o tom, jak byl Petr o několik let dříve zachráněn před smrtí. Byl zatčen a uvězněn, a církev, obávající se o jeho život, se za něho nepřetržitě modlila. Proto sestoupil anděl, aby ho z vězení vysvobodil (srov. Sk 12,1-11). Avšak po mnoha letech, kdy byl Petr uvězněn v Římě, se za něho církev opět modlí, avšak tentokrát jeho život ušetřen nebyl. Jak to, že byl z této zkoušky nejprve vysvobozen a potom nikoli?

Petrův život má totiž určitý průběh, který může pomoci osvětlovat i ten náš. Pán mu udělil mnoho milostí a vysvobodil jej od zla, a činí tak i s námi. I my za Ním přicházíme jenom, když něco potřebujeme, prosíme o pomoc. Bůh však vidí dál a vybízí nás jít dál, hledat nejenom Jeho dary, nýbrž Jeho samého, a svěřovat mu nejenom problémy, nýbrž svůj život. Tak nám konečně může udělit tu největší milost, kterou je darovat život. Ano, v životě je nejdůležitější učinit ze svého života dar...

Celý článek zde: z radiovaticana.cz 

22.6. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

12. neděle v mezidobí, evangelium Mt 10.26-33
Autor úvahy: Angelo Scarano

Ježíš řekl svým apoštolům: " .....Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi; ale každého, kdo mě před lidmi zapře, zapřu i já před svým Otcem v nebi." (Mt 10, 32-33)

Není lehké se poctivě "poprat" s tímto evangelním úryvkem. Jsou v nás skryty mnohé zábrany, které nám nedovolují "vidět a slyšet" Ježíšova slova bez zkreslujících brýlí a šumů. Pokud patříme například k té generaci, která má ještě čerstvě v paměti komunistickou dobu, nevybaví se nám spíš ostražitost, že nesmíme dát druhým najevo, že jsme křesťany? Strach, že se o nás nesmí rozšířit, že chodíme do kostela, protože jinak to bude zlé? A pokud jsme třeba "nechali v šuplíku" tyto vzpomínky, nestačí otevřít noviny a začíst se do některých článků proti ziskuchtivé církvi? Proti zajímavému, ale jinak neaktuálnímu evangeliu? Jak máme pak odhodit ty obavy, že se nám nebudou vysmívat (a to v nejlepším případě)? Anebo není nám spíš vlastní nemluvit o svém "náboženském přesvědčení" a nechat ostatní na pokoji? "Neovlivnit" jejich svobodu? Anebo není nabíledni ještě "prostší" námitka, že se prostě stydíme přiznat se ke Kristu? Že nevíme, jak "to říct" a "co říct"? A pokud jsme sečtělí, vynoří se možná "intelektuálnější" námitka, že v době prvotní církve nebylo tak divné mluvit s druhými lidmi na náboženské téma, koneckonců všichni něčemu věřili - ale dnes? A v naší kulturní oblasti?

Možná jsme nevyčerpali všechny možné námitky proti Ježíšovým slovům o neohroženém vydání svědectví. Nicméně jedno je jisté. Ve všech dobách měli křesťané strach přiznat se ke Kristu. A v některých obdobích toto veřejné přiznání bylo zaplaceno draho, vlastním životem. A ne všichni byli tak odvážní, že nezapřeli Krista. Jinými slovy: ty naše těžkosti s vydáváním ... pokr.

15.6. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Homilie papeže Františka ke slavnosti Těla a Krve Páně dne 14. 6. 2020
Liturgická čtení ze slavnosti ZDE

»Pamatuj na celou cestu, po níž tě vedl Hospodin, tvůj Bůh« (Dt 8,2). „Pamatuj!" -  touto Mojžíšovou pobídkou začíná dnes Boží slovo. Krátce poté Mojžíš zopakoval: »Nezapomeň tedy na Hospodina, svého Boha«. Písmo jsme dostali darem, abychom přemáhali svoji zapomnětlivost ve vztahu k Bohu. Je důležité mít tuto paměť, když se modlíme! Jak tomu učí Žalm: »Vzpomínám na Hospodinovy činy, ano vzpomínám na dávné tvé divy« (Žl 77,12). Rovněž na divy, které Pán učinil v mém životě....

Bůh, který ví, jak je to obtížné a jak je naše paměť křehká... Učinil pro nás něco neslýchaného: zanechal nám památku....

Eucharistie nemůže být pouhou připomínkou, je činem, je Pánovou Paschou, která v nás ožívá. Ježíšovo usmrcení i vzkříšení jsou ve mši před námi. To čiňte na mou památku: sjednoťte se a jako společenství, lid a rodina se na mne upamatujte slavením eucharistie. Bez ní se nemůžeme obejít, je památkou Boha. A uzdravuje naši raněnou paměť.

Uzdravuje především naši osiřelou paměť. Žijeme v epoše velkého osiření. Paměť mnohých je poznamenána citovým strádáním a palčivým zklamáním, obdrženým od toho, kdo jim měl prokazovat lásku....

Pánova eucharistie uzdravuje také naši negativistickou paměť, která často vyvstává v našem srdci...

www.radiovaticana.cz - celý článek zde

9.6. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Známý teolog Karel Rahner prohlásil, že kdyby se vynechalo učení o Trojici, nic by se v životě mnoha křesťanů nezměnilo. Bohužel musíme konstatovat, že je to asi pravda. Ne že by „učení o Trojici" nemělo význam pro náš život, naopak! Jen si však přiznejme... není to spíš tak, že v „praktickém křesťanském životě" (v modlitbě, v liturgii...) počítáme jen s jednou božskou osobou? Jistě, bohužel nejsme schopni „pojmout" tajemství Boží Trojice, nejsme schopni „mít vztah" k tomuto tajemství trojjediného Boha - stěží dokážeme navázat vztah s Bohem, natož abychom rozlišovali jednotlivé osoby... či dokonce navázali vztah k Bohu v Trojici, ve třech osobách, ve společenství tří. A přitom - pokud prozatím nejsme s to žít svůj život v tomto Božím tajemství, nemusíme propadat rezignaci: můžeme se naopak těšit na to, že nás toto čeká. 

Bylo by úžasné aspoň někdy nahlédnout, že naše modlitba, liturgie, ba dokonce náš obyčejný život není „jen v Bohu", jen v Kristu - ale dokonce v Trojici! Modlitba například není nikdy pouhým rozhovorem s Bohem: to je Duch Syna, který v nás vyvolává touhu po Otci, a tím modlitbu! A svátosti... to nejsou jen setkání s Kristem. To Otec nám daruje („v různých podobách!") svého Syna... a to mocí Ducha svatého! A náš obyčejný život? Byl by méně obyčejný a šedý, kdybychom „viděli a prožívali", že nežijeme my... ale samotná Trojice si učinila v naší vnitřní svatyni „místo k přebývání" - v nás je její svatostánek! Místo svaté! 

2.6. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Autor úvahy: Angelo Scarano,. Převzato z www.pastorace.cz.

"Neznámý Bůh" - tak bývá nazýván Duch svatý. Toto označení dnes už asi není tak aktuální, protože jako houby po dešti se rozmnožily odborné i popularizující publikace o třetí božské osobě - skoro by se dalo říct, že se stalo módním citovat Ducha svatého v nejrůznějších souvislostech. 
Trochu stranou přitom zůstává jedno téma, které je kardinální pro Pavlovu teologii: Nikdo nemůže říct, Ježíš je Pán, leč v Duchu svatém! (1 Kor 12,3) Toto zvolání nás vrací do neděle Vzkříšení, kdy se Ježíš stal vzkříšením Pánem, "oblečeným mocí a slávou". Neděle Seslání Ducha, poslední den velikonoční doby, nás tak vrací k prvnímu dni tohoto období: tento den je dovršením a naplněním neděle vzkříšení.

Toto je zcela zásadní téma a pilíř nejen Pavlovy teologie, ale i křesťanského života. Na první poslech již zmíněné Pavlovo tvrzení může vyvolat údiv a otázku: Proč potřebujeme Ducha k tomu, abychom mohli vyslovit tak "banální a jednoduchou větu"? Copak nedokáže vyslovit něco takového i nevěřící? Jistě, dokáže, ale ne v "Pavlově duchu". Takový člověk vysloví ... jen slova, hlásky. Bez Ducha to budou jen prázdná slova.

26.5. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

7. neděle velikonoční, evangelium Jan 17, 1-11
Autor úvahy: Angelo Scarano

"Šťastní ti, kdo znají Otce". To jsou slova Tertullianova, jednoho z prvních křesťanských teologů. A mohli bychom dodat: šťastní ti, kdo znají Otce Ježíše Krista, Otce zjeveného v evangeliu. A že tito lidé jsou a mohou být skutečně šťastní, to není "řečnickou frází", ale realitou - oni totiž přijímají život v plnosti: tryskající vody, ne kapky, "chléb andělů" (srv. Mdr 16,20), ne pouhé drobty.

Znát Otce znamená zakoušet nepomíjející život. Tím poznáním se nemíní "rozumová znalost", ale osobní a důvěrné společenství.
Znát Boha jako Otce znamená uznat a vnímat Boha jako vlastního Otce - dobrého Otce. A protože takové poznání Boha není samozřejmostí, je opravdovým štěstím prorazit mrak nevědomosti, ba dokonce mrak nedůvěry a strachu - a dostat se do Otcovy blízkosti. Takové poznání pak provází jásot, "vnitřní radostný záchvěv" - něco podobného jako je to, co prožívá dítě po opětném setkání se svým milovaným tátou, na kterého musel třeba dlouho čekat. Setkání s Otcem přináší nejen radost, ale i jistotu - posiluje vědomí neohroženosti tváří v tvář všem životním nejistotám. Důvod je nasnadě - je-li Otec dobrý, pak mi dává všechno to, co potřebuji, a to i na poušti. Ba mnohem víc - nejen že nedává štíra místo vejce, hada místo ryby (Lk 11,11.12), ale dává neskonale víc, než zač prosím a co si dovedu představit (srv. Ef 3,20).

18.5. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

6. neděle velikonoční, evangelium Jan 14, 15-21
Autor úvahy: Angelo Scarano

Prospěje vám, abych odešel (Jan 16,7). Tato věta by mohla charakterizovat i dnešní evangelium. Ale opravdu prospěje učedníkům, že Kristus odejde k Otci? Jejich přirozenou reakcí na toto Kristovo slovo jistě nebylo nadšení. Spíš zármutek a nejistota. Ten, na koho vsadili celý svůj život, se najednou "vytratí". Proč je tedy dobré, aby jejich Mistr odešel? Protože jen tak ho mohou poznat novým způsobem - jako Vzkříšeného. Jistě bylo "dobré" znát Krista během jeho pozemského života - chodit s ním po Galileji a Judsku, být svědkem jeho zázraků, naslouchat jeho slovům. Ještě lepší je však znát Krista Zmrtvýchvstalého. Bylo "dobré" mít společenství s Ježíšem, "dotýkat se ho", vidět ho vlastníma očima, společně s ním stolovat. Ještě lepší je však vidět Vzkříšeného, mít s ním společenství u stolu na "chlebě a víně". 

Apoštolové poznali velmi dobře pozemského Krista. A možná si ho trochu "přivlastnili" (nestává se to i v lidských vztazích? Ať už mezi rodiči a dětmi, mezi partnery, přáteli). Znali Krista "podle těla" (řečeno Pavlovými slovy) a sami ho přijímali "podle těla", neboli s city a postoji neočištěnými od "přílišné lidskosti". Aby mohli přijímat Krista jinak (podle Ducha, Vzkříšeného), je třeba, aby ho na čas ztratili...

10.5. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

5. neděle velikonoční, evangelium Jan 14,1-12
Autor úvahy: Angelo Scarano

Kolikrát nás v duchu napadlo: „Tady se nedá žít!" Takovou zoufalou reakci možná vyvolaly „nemožné" poměry doma, na pracovišti, nebo v našem státě. Ať už jsou důvody těchto našich povzdechů jakékoli, můžeme přece jen tvrdit jedno: Náš domov zde skutečně není. A o tom nás ubezpečuje i dnešní úryvek, který mluví o domově u Otce. Je trochu těžké mluvit o takovém tématu, protože by to mohlo zavánět jako vybízení „utéci ze zlého světa". Toto není však záměrem evangelia, kde se můžeme dočíst, že jsme do světa posláni. Ježíšovo slovo nás staví do nesnadné „pozice": být ve světě, ale přece nebýt v něm „zakořeněný". Mít domov (rodinu, přátele), a přece očekávat ten skutečný domov u Otce. Udržet v sobě toto vyvážené napětí není lehké. ...

4.5. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

4. neděle velikonoční, Evangelium Jan 10,1-10

Jsou křesťané takové hloupé ovce? Bez rozumu? Na první poslech by evangelium takový dojem vzbudit mohlo a, navíc, mohlo by i trochu odradit: kdo by chtěl vypadat jako "ovce"? Už Mussolini pronesl výrok, že je lepší žít jeden den jako lev než sto dní jako ovce. Jenže ovce z evangelia nejsou zrovna ty hloupé, ale ty "důvtipné", protože nalezly cestičku k životu. Vědí, že bez Krista není možné dojít k pastvinám skýtajícím potravu.

Být ovcí nám není úplně vrozené: chtěli bychom být spíše lvy, kteří se prosadí silným hlasem a vlastní silou, "uloví potravu". Lev poslouchá svůj silný řev, ovce slyší hlas pastýře. Lev loví a spoléhá pouze na svou rychlost, hbitost, sílu. Ovce si nechává potravu dát, přesněji nechává se k pastvině vést. A kdo je ovcí "v duchu evangelia", je obezřetný, protože se nechává obdarovat, dovést k "travnatým nivám" (Ž 23,2). Takový nebude mít nedostatek.

Onen dobrý pastýř nevolá a nevede k pastvinám "stádo" anonymních ovcí. Každého volá jménem, každého jinak, zcela osobně - tím nejvlastnějším a nejdůvěrnějším jménem. Toto zcela osobní volání prozrazuje, že má s každým z nás jedinečný vztah. Ví o tom, kde se každý z nás nachází a vábí, přitahuje k sobě "provázky lidské něžnosti, provázky milování" (Oz 11,4).

24.4. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

3. neděle velikonoční, evangelium Lk 24, 13-35
(Karel Rahner: Naděje těch, kdo ztratili naději) 

S údivem zjišťujeme, že v příběhu učedníků jdoucích do Emauz se jedná o náš vlastní příběh. Příběh části našeho života, protože to samé se v něm stále děje, ale také života jako celku, protože jsme ještě na cestě se svým vlastním příběhem, v němž prožíváme naději, že i on skončí tak jako dnešní evangelium.

Učedníci se domnívají, že již nemohou doufat (i když se ukáže, že přeci jen v nich nějaká naděje zůstala). Události totiž probíhaly jinak, než si představovali, protože se domnívali, že doufají ve vykoupení a svobodu. - Podobně jako naše názory o našich nadějích i o naději samé jsou vždy ještě na cestě. Kde se nakonec naleznou a čím se stanou, to nezáleží pouze na nás, protože nejsme suverénními pány svých cest. 
Podle těchto dvou učedníků všechno zřejmě skončilo, když byl vynesen rozsudek smrti. Ten, v němž spočívala naděje, byl přibit na kříž a pohřben. Je možno to jen vzdát a odejít. - V životě existují situace, kdy si skutečně nelze již nic přát, kdy se nedá již říci nic jiného než: doufali jsme.
Domnívají se, že tímto postojem se z nich stali reálně uvažující lidé se správnými názory, proto se od svého rozhodnutí odejít nenechají odradit zbožnými fantaziemi dobráckých žen. Nikoliv, říkají si, po druhé se nenecháme nalákat. To, že jejich naděje byla pověšena na šibenici a pak pochována v jámě, je prostě jednoduchá skutečnost, kterou nelze žádným teoretickým vysvětlováním odstranit ze světa. Jdou pryč, domů nebo někam jinam, ale v každém případě pryč....

15.4. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Mrtvý se stal živým

Evangelium Jan 20,1-9 / Neděle Zmrtvýchvstání

Evangelium této velikonoční neděle není ještě jasnou zvěstí o Kristově vzkříšení: je spíš jen negativním poselstvím - Kristus není v hrobě. Ženy a apoštolové dosud nevidí jasnou záři vzkříšeného Krista, jen slabý odlesk: nacházejí se v takovém pološeru, kdy pomalu svítá. O smrti Krista nebylo pochyb: římský voják poznal, že je mrtev a probodl mu bok. Mrtvého pak dali samozřejmě do hrobu... mezi mrtvé. Nic zvláštního se nestalo: ani velký divotvůrce, ten, který dokonce přivedl Lazara z říše smrti, nebyl schopný odolat nenasytné smrti. Kdo by však očekával něco jiného?
První den po sobotě věrní učedníci chtějí navštívit Ježíšův hrob. Kdo by čekal, že hrob bude nalezen otevřený? Proč někdo vtrhl do Kristovy hrobky? Proč vzali jeho tělo? Proč nechali pruhy plátna a roušku složenou zvlášť? To by přece zloděj neudělal... snad nevstal z mrtvých, jak předpovídal. Že by mrtvý nebyl tedy mrtvý? Že by zemřel... a nezemřel? Jiná možnost se nenabízí.
Prázdný hrob se tak stal poselstvím, promluvil. Otevřený hrob „otevřel" mysl učedníků především pro pochopení Písma: Kristus vstát z mrtvých musel. Jeho tělo nepodlehlo rozpadu, nezůstalo omotáno v pohřebních plátnech symbolizujících svazující moc smrti. Pro Lazara museli hrobku otevřít, avšak ne tak pro Krista. Lazarovo tělo podléhalo rozkladu, Kristovo nikoli. Lazar byl probuzen Kristovým slovem, Kristus vstal vlastní mocí. Lazara museli osvobodit od pout, Krista nikoli.
Smrt a život se utkaly, smrt vsadila smrtelnou ránu, ale Kristus se ubránil zbraní nesmrtelnosti. Že by tedy prošel tunelem smrti a vrátil se zpátky živý? Ne tak úplně. Učedníci později udělali víckrát zkušenost, že tento Kristus není tentýž, kterého znali z dřívějška. Má jinou podobu, prochází zavřenými dveřmi, nežije mezi nimi jako dřív. A přece se jim ukazuje, jí s nimi... Je to někdo jiný, a přece je to týž Kristus Nazaretský, syn Marie, povoláním obyčejný tesař. Obyčejný člověk, s neobyčejnou smrtí. A neobyčejným životem... po smrti. Avšak... nebylo tomu tak už dříve? Nebyl snad tento Kristus člověkem překvapení? Člověkem, který vyváděl z konceptu? Který stále jednal „jinak"? A nyní převrátil úplně vše naruby: i samotnou říši zemřelých. Mrtvý se stal živým... Kdo to mohl tušit?
Petr uvádí určité konkrétní detaily o vzkříšeném Kristu, aby utvrdil a ujistil, že tento Ježíš doopravdy vstal a žije.
Co to znamená konkrétně pro mne a můj život? Není pro mě zmrtvýchvstalý Kristus jen „nejasnou", éterickou postavou?
Můj skutečný život je v Kristu: uvědomil jsem si to aspoň někdy? Co to pro mě znamená?
Co mi říká prázdný hrob?

Podle: www.pastorace.cz                                                              Autor: Angelo Scarano

6.4. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Pastýřské slovo k Velikonocům v čase těžké a bolestné zkoušky

Milí diecézáni, spolubratři biskupové, kněží, jáhni, řeholnice a řeholníci, sestry a bratři, drazí přátelé, především však vy nemocní, nejen coronavirem (čínskou chřipkou), ale i vy, ohrožení nakažením v domácí, či celkové karanténě. Zdravím vás jako jeden z vás s přáním Kristova pokoje, který přináší smír, útěchu a odvahu.

Vícekrát jsem se v těchto dnech vyjadřoval v různých rovinách a médiích k dané situaci, kterou považuji za těžkou zkoušku, kterou na nás sesílá milosrdný Bůh, ke kterému voláme Otče a kterému na nás záleží. Někteří z vás objímají v bolestech kříž nemoci, opuštěnosti, či v úzkosti. Objímáte-li Kristův kříž, možná se ve vás ozývá Ježíšovo zvolání: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil..." Není to zoufalství, nejsou to pochybnosti vaší víry, ale naopak! Je to volání po Něm, po Jeho náruči, po Jeho slovech útěchy. 
Nezapomeň na poslední Ježíšova slova: „Otče, do tvých rukou...!" A dej mu všechno! 

Ne, nebojte se, jsme s vámi a voláme s vámi k nebeskému Otci Všemohoucímu. Naše solidarita je snad i viditelná. Otec biskup Karel se solidarizoval s vámi, kteří jste v největším utrpení. Modleme se za sebe navzájem. 

29.3. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Papež František udělil v pátek 27. 3. po společné modlitbě na prázdném náměstí před Bazilikou sv. Petra požehnání Urbi et Orbi. Jeho myšlenky při meditaci nad textem evangelia Mk 4,35n:

»Téhož dne večer« (Mk 4,35). Tak začíná evangelium, které jsme slyšeli. Již několik týdnů se zdá, že nastal večer. Husté temnoty zahalily naše náměstí, ulice a města; ovládly naše životy a vyplnily všechno ohlušujícím tichem a bezútěšnou prázdnotou, ochromujícími cokoli se namane. Je to cítit ve vzduchu, je to patrné na gestech a vyjadřují to pohledy. Dolehly na nás obavy a rozpaky. Jako učedníci z evangelia ocitli jsme se náhle v neočekávané a zběsilé bouři. Uvědomili jsme si, že jsme na stejné lodi, všichni zranitelní a dezorientovaní, ale zároveň důležití a nezbytní, všichni jsme povoláni veslovat společně, všichni se potřebujeme navzájem těšit. Na této lodi... jsme všichni. Jako oni učedníci, kteří jedním hlasem a s úzkostí říkají: »Hyneme« (v.38), tak i my jsme postřehli, že nemůžeme jít každý dál na vlastní účet, nýbrž pouze společně.

Celý článek na www.radiovaticana.cz

TV záznam na ČT24

17.3. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Vyjádření kardinála Dominika Duky k mimořádným opatřením vlády ČR
(převzato z apha.cz)

Vážení přátelé,
svatopostní doba je dobou přípravy na Velikonoce. A já už po několik let opakuji: Velikonoce jsou takové podivné svátky... Jsou to svátky o svobodě, kde je východ z egyptského otroctví. ..

29.2. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Moje vzpomínky z dětství na postní dobu jsou pochmurné. Nechápal jsem, proč je mně (a koneckonců všem, co chodí do kostela) najednou určováno, že se nemáme příliš dívat na televizi, chodit do kina, příliš dobře jíst, že se máme vyvarovat všeho, co jeví jen známku příjemnosti. Z některých kazatelen (v kostelech bez květin a se zahalenými obrazy) jsem slyšel, co všechno nesmíme dělat a jak se máme co nevíce zapírat. Bůh se mi tak do podvědomí dostával jako ten, který nám chce co nejvíce zkomplikovat život. A čím nám bude hůře, tím lépe... 

Celý článek....   z www.pastorace.cz 

17.2. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Někdo je v kostele jako doma, druhý se tam téměř stydí jít. Oba se považují na dobré křesťany. S některými „sousedy ve víře" se dobře domluvíme a v mnohém shodneme, s jinými jen těžko nacházíme společnou řeč. Je to dobře nebo špatně?

Celý článek od Mons. Aleše Opatrného... (Z vira.cz)

2.2. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Svátek "Uvedení Páně do chrámu" (2. února) se lidově nazývá Hromnice a dříve jím končila vánoční doba. Tento svátek připomíná událost, kdy Maria a Josef přinesli Ježíše 40 dní po jeho narození do jeruzalémského chrámu, aby ho podle Zákona odevzdali Bohu. V chrámě ho pak stařec a prorok Simeon nazval "světlem k osvícení pohanů". 

Ježíš řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života. (srov. Jan 8,12)

To světlo svítí v temnotě, ale tma je nepohltila. (srov. Jan 1,5)

Tento svátek je doprovázen žehnáním svící, proto pro něj vznikl lidový název "Hromnice". Svíčky "hromničky" si lidé rozsvěcovali při modlitbě v "temných chvílích života", např. při bouřce apod.

Podle www.pastorace.cz      Celý článek....ZDE  

26.1. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům... Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj...Přijměte také meč Ducha, jímž je slovo Boží.    (Bible - Ef 6,12-13.17)

Papež František vyhlásil třetí neděli v lednu jako "neděli Božího slova". Co pro člověka Boží slovo znamená? Má moc změnit něco v našem životě? 

Zamyšlení s papežem Františkem z webu vira.cz

12.1. 2020  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Po křtu v Jordánu je Kristus ujištěn o tom, že Otec je na jeho straně. A toto ujištění potřebuje o to víc ve chvíli, která bezprostředně předchází službě: „Boží služebník" potřebuje povzbuzení a „jistotu", že Otec sám je při něm, při jeho činnosti. Kristus tedy nebude konat zázraky a mocné činy „ze sebe", ale z Otce, z daru jeho Ducha. Syn je totiž „vyvolen" Otcem a jím samotným poslán.

Otcovo ujištění není však určeno pouze Kristu, ale také dalším lidem (proto se jedná o „zjevení"): Kristus není obyčejný člověk, ani revolucionář či „výřečný hlasatel", ale Otcův „milovaný Syn" - tento titul je jasným označením slíbeného zachránce. Tento Syn není obyčejný posel jako Mojžíš, proroci či dokonce Jan Křtitel. Proto je vybaven silou Ducha čili Otcovou autoritou.

Autor článku: Angelo Scarano

Celý článek na www.pastorace.cz

27.12. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Úryvek z kázání Řehoře Naziánského (4. stol.) na slavnost Narození Páně

To, co dnes slavíme je náš svátek. Je to oslava příchodu Boha k člověku, aby člověk mohl přijít k Bohu, lépe řečeno vrátit se k němu...

Tím, že se s Kristem narodíme, budeme s ním ukřižováni, pohřbeni a vstaneme s ním z mrtvých. Tento krásný zvrat máme prožít my sami. Proto neslavme tento svátek po světsku, ale božsky. Jak tedy?! Nekrášleme dveře věnci, nezdobme ulice, nepřipravujme pastvu očím, nelahoďme sluchu zvukem flétny a nenaplňujme vzduch vůněmi. Neoslavujme hodováním a pitkami, nepředstihujme se v nestřídmosti. Podle mne je nestřídmostí to, čeho je příliš a nad potřebu v době, kdy jiní hladoví a strádají přesto, že byli stvořeni z téže hlíny a z týchž prvků jako ty. Tohle všechno přenechejme pohanům, pohanským svátkům a slavnostem. My však máme uctívat "Slovo" a radovat se z něho. Radujme se "Slovem", Božím zákonem a vyprávěními, která se vztahují k dnešnímu svátku, aby naše radost byla tomuto svátku přiměřená a nebyla cizí Tomu, který nás povolal.

15.12. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Jak prožít adventní dobu, aby nám neproklouzla mezi prsty?
Nabízíme zamyšlení Vojtěcha Kodeta...

16.11. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Svatořečení princezny Anežky České znamenalo nový začátek v historii naší země...

Autentickou vzpomínku na pouť do Říma přináší www.pastorace.cz z knihy Václav Vaško "Ne vším jsem byl rád".

1.11. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Očekávám vzkříšení mrvých a život budoucího věku...
Věřím v život věčný. Věřím, že smrt není konec, nýbrž nový začátek. Věřím, že smrtí vstoupím do Boží lásky.
Ale před Bohem budu konfrontován i se svou skutečnou realitou a pravdou o sobě. A tehdy poznám, že jsem se v mnohém Bohu uzavíral a nežil jsem v souladu s ním a se svou podstatou. Toto bolestné sebepoznání je tím, čemu se říká očistec. To ale není žádné místo nebo určený čas, nýbrž myslí se tím okamžik očistného setkání s Boží láskou. Vstoupím-li do této Boží lásky, budu v nebi, tam se můj život završí. Ten jedinečný obraz, který si o mně udělal Bůh, se pak objeví ve své původní kráse a jasu.

Peklo by bylo, kdybych se Boží lásce uzavřel. Znamenalo by to odloučení ode mě samotného i od Boha. Postavil bych se mimo život a mimo lásku.
...
Spoléhám na to, že setkání s Bohem, setkání s Ježíšem promění všechno temné, chaotické a nevykoupené, že skrze veškerý chaos pronikne do popředí to podstatné ve mně, jedinečný obraz, který si o mně udělal Bůh. A doufám, že v tomto světě zanechám stopu, která se stane požehnáním pro druhé a vnese do jejich temnoty trochu světla.

celý článek na pastorace.cz  

4.10. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Papež František zahájil 1. října Mimořádný misijní měsíc říjen 2019.

Papež František řekl při homilii 1. října v bazilice sv. Petra v Římě tato slova: 
V podobenství, které jsme slyšeli, se Pán prezentuje jako člověk, který si předtím než odcestuje zavolá svoje služebníky, aby jim svěřil svůj majetek (srov. Mt 25,14). Bůh nám svěřil svůj největší majetek: život, náš i těch druhých, a spousty rozmanitých darů každému. A tento majetek, tyto dary nejsou něčím, co je třeba schovat do trezoru, nýbrž povoláním. Pán nás volá, abychom odvážně a tvořivě tyto dary zužitkovali. Bůh se nás nebude ptát, zda jsme žárlivě střežili život a víru, nýbrž zda jsme se vydali všanc a riskovali, třeba i to, že ztratíme tvář. Tento Mimořádný misijní měsíc námi má otřást a pobídnout k tomu, abychom byli činorodí v dobrém. Nejsme notáři víry a strážníci milosti, nýbrž misionáři. 

Celý text homilie najdete ZDE a další články k tématu na missio.cz.

Misie je posláním každého pokřtěného.

Pokřtění a poslaní - videa  a Modlitba k mimořádnému misijnímu měsíci říjnu 2019

27.8. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

V liturgickém čtení jsme nedávno slyšeli slova: "Usilujte o to, abyste vešli těsnými dveřmi..." Byla to Ježíšova odpověď na otázku, zda bude spaseno hodně lidí. Odpověď směřuje ale jinam - není tak důležité "kolik" (a kalkulace, že když je Bůh tak milosrdný, snad mi bude stačit "spásonosné minimum"), ale jde o opravdovost srdce a touhu být s Bohem. Není to snadné, ale je důležité o to usilovat. Stále, vytrvale.

Někdy nám cestu zatarasuje různé harampádí...
Proto NEBOJ SE NĚCO ODLOŽIT (článek na www.vira.cz)

6.8. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Pane, Ty ses dovedl vydat pro druhé až na dno svých sil, když byl k tomu čas, ale Ty ses dovedl také zastavit a odpočívat, když k tomu byl čas.
Tys dovedl zavést také své učedníky do ústraní, aby si odpočinuli. 

Máme před sebou dovolenou, Pane.
Pomoz nám Ty sám, abychom dokázali dobře využít tohoto času svého odpočinku. Příliš jsme si zvykli žít stále v hluku a mezi množstvím lidí. Výletní místa bývají často plná hovořících lidí, i cestou na dovolenou nás dostihuje vyzvánění mobilu, neodoláme pustit si v autě zprávy v rádiu, písničky na CD... 

Dovedeme urazit stovky kilometrů, abychom už také mohli vidět to, o čem vyprávějí s nadšením druzí, kteří tam již byli.
Chtěli bychom dohnat za několik dní své dovolené všechno, co jsme nestačili udělat během roku doma, na chatě i jinde. Chtěli bychom toho stihnout mnoho, Pane. Pomoz nám nepodlehnout tomuto pokušení!

Především dej, abychom Tě zkusili hledat, objevovat, setkávat se s Tebou!

K tomu nejdřív potřebujeme ticho, abychom slyšeli Tvůj hlas, Pane. Ať se dovedeme ztišit někde v zapadlém koutě lesa, na rozkvetlé louce, vpodvečer na břehu rybníka, na vrcholu hory nebo v opuštěném kostelíku. 
Ale především, ať dovedeme ztišit svoji mysl a vnímat Tě ve svém srdci. 
A hluk okolí ať pak nepřehluší naše vnímání Tvojí přítomnosti, Tvé lásky k nám - v obyčejných věcech, v běžných okamžicích.

/podle www.pastorace.cz/

12.7. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Čas odpočinku si někdo může dovolit víc, někdo míň. Potřebujeme ho ale každý. 

Tím, že vystoupíme z vlaku všedních dní, nemáme ještě vyhráno, protože v době dovolené často přichází čas možná v mnohém náročnější: nápor na nejbližší vztahy, na nesplněná očekávání, stres, i když z jiných věcí než pracovních. I v těchto situacích na nás Ježíš hledí se soucitem podobně, jako pohlédl na ty, kteří ho v zástupech následovali a po cestě byli vysílení, unavení a uvnitř často zoufalí. Jeho slovo je občerstvovalo, osvobozovalo, dávalo naději.

Čas dovolených můžeme využít k pozornějšímu vnímání slov, které nám chce Ježíš říci. Zastavit se, "sednout do trávy" a v klidu pozorovat svět kolem sebe - a uvědomovat si, za co všechno můžeme být vděční. Bohu i našim bližním. Soustředit se na to dobré, krásné a pozitivní, podobně jako se na svět kolem sebe dívají děti. Dívat se a žasnout.
Čas dovolené je příležitostí zase objevit krásu, kterou jsme přestali vnímat. 

Viz www.vira.cz....Pěknou dovolenou!

3.7. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Každý rok 5. července slavíme "Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje". Přišli do naší země zvěstovat radostnou zprávu, tu nejdůležitější. Více se o nich můžete dočíst v článku Jana Sokola...

Zamyšlení nad vírou předávanou generacemi přináší také ukázka z knížky Radost z Boha od Marka Orka Váchy "...aby i naši vnuci mohli říkat: Dědictví otců zachovej nám, Pane."

16.6. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

V neděli 16. 6. slavíme Slavnost Nejsvětější Trojice, jejíž jméno nese náš dobříšský kostel. Přinášíme úvahu k zamyšlení nad evangeliem této slavnosti:

Evangelium Jan 16,12-15 
Ježíš řekl svým učedníkům: „Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést. Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. On totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, protože z mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je moje; proto jsem řekl, že z mého vezme a vám to oznámí."

To je páté přislíbení Ducha svatého v řeči na rozloučenou: Duch má za úkol správně vykládat Ježíšova slova. Duch proto „vede" (v. 13) „do pravdy" Ježíšovy (tj. do jeho zjevení), aby byla v plnosti pochopena. Tato úloha Ducha vůči Kristu a jeho slovu tvoří hluboké pouto mezi Otcem, Synem a Duchem: zjevení pochází od Otce, uskutečňuje ho Syn a zdokonaluje ho výklad Ducha. Proto Ježíš opakuje: Duch „nebude mluvit sám ze sebe... ale z mého vezme a vám to oznámí." Ježíš vždycky zůstává jediný, kdo zjevuje Otce; Duch pravdy však působí, že Kristovo zjevení plně proniká do srdce věřících.

K hlubší úvaze

K. Rahner prohlásil, že kdyby se vynechalo učení o Trojici, nic by se v životě mnoha křesťanů nezměnilo. Bohužel musíme konstatovat, že je to asi pravda. Ne že by „učení o Trojici" nemělo význam pro náš život, naopak! Jen si však přiznejme... není to spíš tak, že v „praktickém křesťanském životě" (v modlitbě, v liturgii...) počítáme jen s jednou božskou osobou? Jistě, bohužel nejsme schopni „pojmout" tajemství Boží Trojice, nejsme schopni „mít vztah" k tomuto tajemství trojjediného Boha - stěží dokážeme navázat vztah s Bohem, natož abychom rozlišovali jednotlivé osoby... či dokonce navázali vztah k Bohu v Trojici, ve třech osobách, ve společenství tří. A přitom - pokud prozatím nejsme s to žít svůj život v tomto Božím tajemství, tak nemusíme propadat rezignaci: můžeme se naopak těšit na to, že nás toto čeká.

25.5. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

V květnu jedenáct dětí z naší farnosti přijme poprvé Pána Ježíše v Eucharistii. Děti se na tuto událost připravovaly asi tři měsíce, aby věděly, alespoň trochu, o co se tu jedná: že nepřijímají "něco", ale "Někoho". Aby uvěřily, že k nim přichází sám Ježíš Kristus. 
První svaté přijímání je tak příležitostí nejen pro rodiče těchto dětí, ale pro nás všechny, kteří pravidelně eucharistický chléb přijímáme, abychom si uvědomili, co přijímání Eucharistie znamená...
Ježíš totiž neřekl: "Prosim vás, poďte zpátky, vždyť já to tak nemyslel...."(text k zamyšlení od P. Radka Tichého).

17.4. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Papežský kazatel Raniero Cantalamessa se ve čtvrtém postním kázání 5. dubna 2019, které bylo určené pro papeže Františka a jeho spolupracovníky, zamýšlel nad tím, co znamená "adorace" neboli uctívání Boha.
Cituje sv. Řehoře Naziánského, který nám tak předává zkušenost, jak můžeme prožít chvíle adorace před Eucharistií:

 „Adorovat znamená vzdát Bohu chvalozpěv ticha. Jako když vystupujeme na vysokou horu a s přibývající výškou řídne vzduch, tak také čím více se Bohu přibližujeme, slova se stále krátí, až nakonec zmlknou docela a spojí se v tichu s tím, který je nevýslovný... 
Pokud už musíme něco říci, abychom „zastavili" mysl a zabránili jí v těkání po jiných předmětech, je dobré učinit tak nejkratším slovem, jaké máme: Amen, Ano. Adorovat totiž znamená přitakat. Znamená svolit, aby Bůh byl Bohem. A říci ano Bohu jakožto Bohu a sobě sama jako Božímu stvoření.
Při adoraci se osvobozuje pravda o nás, stáváme se „autentickými" v nejhlubším slova smyslu. V adoraci předjímáme již návrat všech věcí k Bohu."

Připomněl, že charismatická obnova, která se v katolické církvi rozvíjí od roku 1967 vyšla právě ze zkušenosti adorace, jakou prožili studenti Univerzity Duquesne v Pittsburghu během duchovních cvičení: 
„Bázeň Hospodinova se rozproudila mezi námi, jakási posvátná hrůza bránila, abychom pozvedli oči. On tam byl osobně přítomen a my jsme měli strach, že neobstojíme v přemíře jeho lásky. Uctívali jsme ho a přitom jsme poprvé objevili, co znamená adorovat. Prožili jsme sžírající zkušenost strašlivé reálnosti a přítomností Boží. Od té chvíle jsme s novou a přímou zřejmostí pochopili obrazy Jahve, který na hoře Sinaj hřměl a vzplanul ohněm svého bytí, pochopili jsme Izájášovu zkušenost a jeho výrok o tom, že náš Bůh je planoucí pohlcující oheň. Tato posvátná bázeň byla v jistém smyslu totéž co láska, alespoň tak jsme ji my vnímali. Bylo to cosi svrchovaně milého a krásného, třebaže nikdo z nás neviděl žádný smysly vnímatelný obraz. Bylo to jakoby nádherná a oslnivá osobní skutečnost Boha vstoupila do místnosti a naplnila ji i nás."  

5.4. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Vtipné slovo od papeže Františka na téma klevetění:

My křesťané hodně klevetíme. Je to jako s karamelami. Vezmeš si jednu. Je sladká. A pak další a další, až z nich rozbolí břicho. Proč? Klevety jsou takové. Zpočátku jsou sladké, ale nakonec působí bolest břicha. 
Klevety  jsou pro církev ničivé. Jsou destruktivní. Jdou tak trochu v Kainově duchu, jsou jakýmsi zabíjením bratra řečmi. Zabíjením bratra!

14.3. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

V lednu přibyly do farní knihovny nové knížky. Zájemci mají tři možnosti, jak si knížku půjčit:
- mohou přijít v pondělí od 14.00 do 15.30 do Pastoračního centra sv. Tomáše (tzn. v době, kdy je knihovna otevřena),
- mohou se domluvit s pani Mirkou Musilovou, nejlépe některou neděli v kostele v Dobříši,
- mohou se domluvit v kanceláři v pastoračním centru (e-mail: pcstomas@volny.cz). 

Seznam nových knížek ...

6.3. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Křesťanská tradice vyzývá ke čtyřicetidenní přípravě na obnovu křestního vyznání, které bude o Velikonocích. Jsme zváni k "postu, almužně a modlitbě", ke skutkům obrácení - k obnově našeho srdce ve vztahu k Bohu a k bližnímu.

Půst mě osvobozuje, uvolňuje mi ruce i srdce od zbytečností, abych je mohl nastavit pro dar nejdůležitější. Protože Ježíš chce být pro mne opravdu vším. Chce, abych nebyl ničím ohrožován, na ničem závislý, abych žil ve svobodě.

V modlitbě vnímám: "Jsem tu pro tebe, člověče". - Abych mohl odpovědět: "Jsem tu pro Tebe, Pane".

Almužnou pak mohu říci: "Jsem tu pro Tebe, Pane, který jsi přítomný v mých bratřích a sestrách".

                                                                                                                  (Karel Satoria: seminář Starej se o sebe)

12.1. 2019  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

VĚŘÍM V BOHA...

Možná znáte vtipný šleh od kardinála Špidlíka: Na Východě se modlí krédo (vyznání víry) na začátku liturgie, aby dali najevo, že vstupují do mystéria, na Západě po kázání, aby se ubezpečili, že ještě ani po kázání neztratili víru.

Víra není jen ten soubor věroučných pouček a názorů, s kterými se pravověrný katolík ztotožní. Je to spíš životní postoj, krok z lodi, kdy jdeš po hladině dnů a díváš se na Krista.

V původním významu je KRÉDO neboli „vyznání víry" něco zavazujícího, co neříká nic o Tvých momentálních touhách 
a názorech, ale něco, čím se vevazuješ do vztahu. „Věřím" je zde spíš „slibuji" než názor na existenci Boha. Je to slovo na úrovni manželského slibu: Já, Jan, odevzdávám se Tobě... „Věřím v Boha, Otce všemohoucího....".  Ne čemu věřím, nýbrž komu věřím, pro koho chci žít a třeba i zemřít...

28.12. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Urbi et Orbi - vánoční poselství papeže Františka z náměstí sv. Petra

Svátek sv. Štěpána v kontrastu s vánoční radostí? 

7.12. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Pane, přijď...

Když slavíme advent, podílíme se na podvědomém stesku lidstva
po setkání s Bohem.
Tenkrát před dvěma tisíci lety Bůh vstoupil do našeho světa
skrze Ježíše Krista.

Ale stesk v člověku trvá dál. Aby Boha hledal, aby ho nalezl.
Bůh i dnes chce přicházet k člověku, přicházet do našich nejistot.
Bůh přichází a trpělivě čeká... na naši touhu po setkání. Teď a tady.
Očekáváme?

Vyznáváme víru v jeho slavný příchod na konci času...

5.11. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Z knížky NEBOJ SE VRÁTIT DOMŮ od Marie Svatošové a Aleše Palána...

(Když mi zemřela sestra, bála jsem se o její spásu....  www.pastorace.cz.)
MUDr. Marie Svatošová je zakladatelka hospicového hnutí v ČR

28.10. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Pastýřský list kardinála Dominika Duky

16.10. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Od 3. 10. probíhá ve Vatikánu Synoda o mladých lidech. Českou republiku na této synodě zastupuje plzeňský biskup Tomáš Holub a zúčastní se jí také husitská farářka Martina Viktorie Kopecká jako zástupkyně Světové rady církví.
Velmi zajímavý rozhovor s biskupem Tomášem Holubem o průběhu synody a diskutovaných tématech přinesl Katolický týdeník v č.41., další rozhovor s ním najdete na www.cirkev.cz.

22.9. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

V evangeliu 25. neděle v mezidobí slyšíme: "Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech." Mk 9,35

Kdo z nás by řekl, že mu nevadí být poslední, být za hlupáka, nicku? Nebo komu by nevadilo, že jsou jeho děti poslední? 
Přepínáme síly, abychom udrželi krok s ostatními... ...celý článek.

23.8. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Radujte se a jásejte (GAUDETE ET EXSULTATE)

je název nového listu („exhortace") papeže Františka. V tomto pojednání papež František poukazuje na pravý poklad, kterým je naše povolání ke svatosti v současném světě, v každodenním životě, a v našich konkrétních životních okolnostech. Ve kterých je Pán s námi...

Celý článek pod názvem Nenapodobovat něco...

2.8. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

V nedávné době vznikl jistý poslanecký návrh, který žádá tzv. „manželství pro všechny" (tedy umožnění manželství osobám stejného pohlaví) a který už je načten k projednávání ve Sněmovně. Předkladatelé tzv. „manželství pro všechny" legitimnost svých požadavků opírají o petici, pod kterou shromáždili již 70 tisíc podpisů.

Proto skupina poslanců včele s Markem Výborným (KDU-ČSL) podala návrh na změnu ústavy ohledně manželství, aby jako svazek muže a ženy bylo pod ochranou našich zákonů. Návrh poslanců na ústavní změnu podpořila také Aliance pro rodinu, z.s., a to vytvořením „petice na podporu manželství muže a ženy", která má přispět k ochraně podstaty manželství a rodiny. Ve své výzvě uvádějí: „Petice bude probíhat výhradně papírovou formou, protože jenom tak z hlediska zákona můžeme žádat, aby o požadavku petice jednali ve Sněmovně."...

Petici ihned podpořili naši biskupové a vyzývají všechny věřící k podpoře a podepsání petice a k jejímu šíření:

9.5. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Vážení přátelé,

jistě jste si všimli, že projekt Noc kostelů se v České republice stal již tradiční každoroční akcí, která si dala za cíl zpřístupnit neopakovatelnou a „kouzelnou" noční atmosféru našich kostelů. Proto po celé naší zemi je 25. května 2018 připravený bohatý kulturní program (duchovní, hudební, divadelní, přednášky, výstavy atd.) ve více jak 1290 kostelech a modlitebnách, čímž je vytvořena příležitost k tomu, abychom se potkali u něčeho výjimečného!

Asi není třeba připomenout, že tento projekt vznikl pro všechny, kteří by rádi poznali kostel trochu jinak. Je to večer, kdy si můžete prohlédnout místo, které jistě několikrát ročně míjíte (kostel Nejsvětější Trojice v Dobříši) a poznat nejen kulturní, ale i duchovní sílu tohoto křesťanského prostoru. Proto přijměte co nejsrdečněji naše pozvání!

Za římskokatolickou farnost
P. Angelo a Michaela Zídková (místní koordinátorka Noci kostelů)

Plakát s programem Noci kostelů

8.5. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Zveme cestovatele, trampy, skauty, horolezce, dospělé i mládež a všechny, kdo se aspoň občas pohybují v drsné přírodě, na setkání, kde bude hostem známý cestovatel a polárník Jaroslav Pavlíček.
Beseda se koná ve středu 23.  května od 19.00 v Pastoračním centru sv. Tomáše.

Jarda Pavlíček je zakladatelem čs. antarktické základny Eco Nelson,
je autorem knihy „Člověk v drsné přírodě - průvodce přežitím",
je dobrodruhem, který přešel Grónsko a Aljašku a účastnil se řady dalších expedic.
Pořádá kurzy o přežití „Moře - hory - ledovec".

Beseda (s promítáním) se koná v Pastoračním centru sv. Tomáše, vstup je volný.

Plakát ke stažení.

11.4. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

... Tato posvěcená noc zahání hříchy, smývá viny, hříšníkům vrací nevinnost a zarmouceným radost; zahání nenávist, vytváří jednotu srdcí a pokořuje zlé moci...  (Z chvalozpěvu Exultet na vigilii Vzkříšení)

Apoštol Pavel vybízí: „Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!" (Flp 4,4). Radost je totiž přirozený stav věcí, původní Boží záměr s člověkem... Celý článek ZDE

O Velikonocích jsme prožili radost ze Vzkříšení Krista, radost ze vzkříšení, které čeká i nás. Radost z vítězství Krista nad vším zlem, které by chtělo člověku ublížit. Radost nad Boží velkorysostí k nám, radost z Božího milosrdenství, z Božího odpuštění. Radost z toho, že Kristus nám otevřel prostor ke svobodě: snažit se o dobro v každé situaci - bez ohledu na to, jak bude na mé dobré jednání odpovídáno. Radujme se!

Ve FOTOGALERII se můžete podívat na slavení letošních Velikonoc v naší farnosti. (Fotografie poslala Rita.)

2.4. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Od 8. dubna probíhá v pastoračním centru výstava s názvem KRAJINOU SKAL A HOR - fotografie z italských Dolomit a Českosaského Švýcarska od Jana Kováře. Výstava potrvá do 4. května. Otevřeno:
Pondělí 9.30 - 12.00  a  14.00 - 16.00, úterý 9.30 - 12.00  a   14.00 - 15.30,
středa - po domluvě,
čtvrtek 9.30 - 12.00  a  14.00 - 17.00, pátek 9.30 - 12.00  a  14.00 - 15.00.

Výstavu si můžete prohlédnout také během programů centra (viz „týdenní program" na nástěnce) a kdykoliv jindy po předchozí domluvě (email: pcstomas@volny.cz nebo tel. 602 308 864).

24.3. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Květná neděle (promluva papeže Františka na Květnou neděli 2013)

Velikonoční triduum - po Svaté zemi s Františkem Hobizalem

V horkém slunci přicházíme k Večeřadlu. Ježíš zde prožil se svými apoštoly Poslední večeři. Tady na ně později sestoupil Duch svatý. 
Rozjímáme o tom, co se tu všechno stalo. Jidášova zrada, umytí nohou apoštolům, ustavení Eucharistie a svátosti kněžství, velekněžská modlitba Páně...

8.3. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

V neděli 18. 3. od 15.00 zveme všechny farníky - malé i velké,  mladé i starší, v kočárku i bez něj - na pobožnost křížové cesty, která povede přírodou. Sraz je ve 14.55 za židovským hřbitovem v Dobříši. Trasa je dlouhá asi 2,3 km, sjízdná i pro kočárky, předpokládaný konec je v 16.30.

6.3. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Ty si nemůžeš NEdovolit dávat desátek... (celý článek)

Mají-li naši bratři hlad, není to proto, že by se Bůh o ně nestaral. Vinni jsme my, ty a já, že jsme jim nedali, co potřebují, že jsme nebyli nástrojem lásky v Božích rukou. Nepoznali jsme, že zase jednou přišel mezi nás Kristus v podobě bezmocného a usouženého člověka nebo jako opuštěné dítě.  (Matka Tereza)

Postní doba je dobou příhodnou k obnovení života ke svobodě - k dobru. Půst člověku uvolňuje srdce i ruce od zbytečností, aby je mohl nastavit Bohu k obdarování. (z homilie pp. Františka)

14.2. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

POSTNÍ DOBA nemusí být dobou pro nás pochmurnou. Naopak! Je to doba naší nové šance obráti svůj zájem a úsilí k něčemu radostnějšímu, krásnějšímu a hodnotnějšímu...

Postní doba nás vede k nejlepšímu cíli...

12.2. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Manželé mluví jeden o druhém dobře a snaží se ukazovat na dobré stránky svého partnera, a to i přes jeho slabosti a chyby. V každém případě raději mlčí, aby nepoškodili jeho obraz.

Není to naivita, která se tváří, že nevidí obtíže a slabé stránky druhého, ale je to široký pohled, který vidí slabosti a chyby v celkovém obrazu. Nedostatky jsou jenom část, nejsou celým bytím druhého. Nějaká nepříznivá skutečnost ve vztahu není vztah jako celek....

CELÝ ČLÁNEK ZDE

2.2. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Hromnice - střetnutí chaosu a světla

Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice.
Svátkem Hromnic dříve končila vánoční doba. Tento svátek připomíná událost, kdy Maria a Josef přinesli Ježíše 40 dní po jeho narození do jeruzalémského chrámu, aby ho odevzdali Bohu. V chrámě ho pak stařec a  prorok Simeon nazval "světlem k osvícení pohanů".... Více

Na Hromnice o hodinu více aneb Jak umrzlo šest trosečníků...

10.1. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

V  pastoračním centru probíhá výstava s názvem "NAŠI". Děti z tvořivého kroužku Barvička, který vede Fanča Vandasová, namalovaly portréty svých babiček, dědečků ale i jiných starších lidí okolo nás - hlavně pro jejich radost. Výstavu můžete zhlédnout do 15. února.

1.1. 2018  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Bohužel, dokonalé rodiny neexistují...

Neexistují dokonalé rodiny, které nám představuje klamná a konzumní reklama. V nich neubíhají roky, neexistují nemoci, bolest, smrt. Konzumní reklama předvádí iluzi, která nemá nic společného se skutečností, s níž se musejí dennodenně setkávat otcové a matky rodin. Mnohem zdravější je přijmout realisticky omezení, výzvy a nedokonalosti a popřát sluchu volání ke společnému růstu, ke zrání v lásce a k pěstování pevného spojení, ať se děje cokoli.

Různé fantazie o dokonalé lásce jsou neužitečné...

6.12. 2017  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Eucharistie je podle katolického katechismu zdrojem a vrcholem celého křesťanského života. Najít si čas na adoraci nebývá vždy snadné. Pokud se nám to podaří, pak pravidelná adorace může mít překvapující důsledky.

5.12. 2017  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

POŽEHNÁNÍ ADVENTNÍHO VĚNCE
Pro mnohé lidi adventní věnec představuje jen dekorativní předmět, kterým si v Adventu zdobí svou domácnost. Nemá pro ně žádný další význam. Hlubší význam adventního věnce ...

ADVENT znamená "příchod".

Advent je až příliš vnímán v souvislosti s Vánocemi. Jistě: advent je pochopitelně a logicky spojen i s prvním Kristovým příchodem, tedy s jeho narozením v Betlémě. Tím se však jeho výpověď nesmí vyčerpat. Tématem adventu nejsou Vánoce, ale přicházející Bůh, ne jenom ten za vlády Tiberia nebo ten, který přijde na konci věků, nýbrž ten, který přichází. Advent, tak jak jsem mu za ta léta porozuměl, nechce odesílat do minulosti ani být poslem budoucnosti. Uvádí mne do přítomnosti: Pán přichází, tluče, chce vejít. Teď a tady. To, co Ježíš slibuje a k čemu nás zve, což je plnost života, nemáme kde jinde prožít než v přítomnosti.... (Karel Satoria: Nevstoupíš dvakrát do stejného Adventu)

19.11. 2017  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

...aneb jak dobře zacházet s časem

Kolik vzácného času se často ztrácí, když se lidé nechávají unášet svými fantaziemi a blouzní o hloupostech. Ztrácí se tím tolik vzácného času, který by mohl být využit lépe. Ba co víc: přichází potom pocit prázdnoty v srdci a rostoucí sklíčenost a smutek, které člověka oslabují. 

Pokud někdo zbytečně ztrácí mnoho času, může mu pomoci osvědčená a moudrá pomůcka, shrnutá do jednoho hesla: Age quod agis!, tedy Dělej, co máš právě dělat! 
Čas pro odpočinek není vhodný na to, abys myslel na práci. Ale také práce vyžaduje, aby všechna tvá pozornost byla soustředěna na její provedení a ne na to, co bude později. A chvíle modlitby není vhodná k tomu, abys myslel na práci či odpočinek. Pokud s někým mluvíš, je dobré soustředit se na to, co říká, ale je dobré to zapomenout, když jdeš spát. ....

Celý článek na www.vira.cz

Zpracováno podle textů Tomáše Špidlíka. 

16.11. 2017  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

   Zvony odměřují čas, zvěstují osudové události v životě člověka i celých národů. Zvony připomínají čas k modlitbě, ohlašovaly významné události i hrozící nebezpečí, vpád nepřítele, požáry a přírodní katastrofy.

     V kostele sv. Alžběty Duryňské ve Svatém Poli se nacházejí dva zvony, které představují jednu z nejstarších a nejhodnotnějších historických památek této obce. Celý článek (Petr Kozohorský).

 Biskup Václav Malý požehná opravený zvon v neděli 26. listopadu 2017 při mši v 10.45 ve Svatém Poli. Po mši jsou všichni zváni na pohoštění.

3.11. 2017  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Existuje-li Bůh, pak existuje i věčný život pro člověka
Je akorát po jednom pohřbu. Mám v sobě ale hluboký pokoj. Vím, že jsme-li spojeni s Bohem, je všechno v pořádku. Bez Boha je pro člověka tou nejsilnější veličinou smrt, s ním ale naopak život. Stejný život, který jsme dostali na počátku, který nás s ním pojí a který nikdy nekončí. Je to Bůh, kdo člověku dal dech života a ten se stal živou duší. (srov. Gn 2,7). Existuje-li Bůh, pak existuje i věčný život pro člověka. Žijeme tak již v čase radosti, ale bez něj to nemůžeme vidět. ....
(Ladislav Heryán: Exotem na této zemi, nakl. Portál)
z www.vira.cz - celý článek

3.10. 2017  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Téma týdne je krátké zamyšlení inspirované úryvkem z nedělního biblického čtení. 30.9.2017, autor Pavel Semela.
Celý článek na  http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

Větší šanci na přežití má skupina, ve které je vzájemná pomoc samozřejmostí

"Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých. Mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš: ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka..."(srv.Flp 2, 4-7)

Český polárník a odborník na přežití Jaroslav Pavlíček provedl řadu vlastních experimentů, pozoroval chování různých skupin  v extrémních podmínkách, pečlivě zkoumal osudy mnoha expedic a pokusy o záchranu trosečníků. Na základě svých zkušeností říká: „Největší šanci na přežití má skupina, ve které je vzájemná pomoc samozřejmostí."

25.9. 2017  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

V pondělí
6. třída + prima  14.30-15.30 (Ludmila Musilová)

Ve čtvrtek:

4-5leté děti 16.00-16.45 (Dana Chytrá) - malý sál
1. třída 15.00-15.45 (Markéta Svobodová) - malý sál
2. třída 14.00-14.45 (Irena Bláhová) - malý sál
3. třída 15.00-15.45 (Irena Bláhová) - učebna
4. třída 15.30-16.15 (Ludmila Musilová) - velký sál
5. třída 14.30-15.15 (Ludmila Musilová) - velký sál

V pátek:
7.-9. třída + sekunda až kvarta  14.00-15.00 (P. Angelo Scarano) - hostinský pokoj

24.9. 2017  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Vážení přátelé hudby a podporovatelé dobříšských varhan, omlouváme se za změny termínů koncertu pod názvem "Romantický večer", který byl původně plánován na 24. září a později z programových důvodů změněn na 8.října. Dochází k další, věříme že definitivní změně na sobotu 7. října 2017, a to

22.9. 2017  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

2. Mateřská škola v Dobříši (http://www.msdobris.cz/) společně s Nadačním fondem Zdeňky Žádníkové (http://www.nfzz.cz/) a městem Dobříš vytvořila pro děti ještě krásnější školku. Ve středu 20. září 2017 se děti se svými učitelkami, rodiči a významnými hosty sešly u vstupu do školy. Paní ředitelka školy Růžena Chovanečková, paní Zdeňka Žádníková, paní radní Markéta Čermáková, ředitel společnosti Colloredo-Mansfeld pan Michal Pernica a od července nový dobříšský farář Angelo slavnostně odhalili nové obrázky, které nově zkrášlují fasádu mateřské školy. Součástí akce byla i modlitba požehnání, aby děti zakoušely přítomnost dobrého Boha a aby malby přinášely všem radost.

15.9. 2017  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Ve středu 20. září  se uskutečnilo večerní přednáškové setkání s Ing. Jiřím Lindnerem Ph.D., autorem fotografií z peruánských And vystavovaných v současné době v Pastoračním centru sv. Tomáše v Dobříši pod názvem MEZI NEBEM A ZEMÍ. Promítání fotografií z putování po peruánských horách doprovázelo poutavé vyprávění, které některé z návštěvníků inspirovalo k myšlence vydat se na cestu a vidět tu krásu na vlastní oči...
Výstava potrvá do 16. října 2017. Srdečně zveme.

17.8. 2017  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

V červnu tohoto roku byl zastupitelstvem města Dobříše odsouhlasen finanční dar ve výši 100 tisíc korun na opravu kruchty ve farním kostele Nejsvětější Trojice v Dobříši. Oprava kruchty je plánována v souvislosti se stavbou nového nástroje, vestavěného do původní varhanní skříně z dílny Josefa Vanického o váze 1,9 tuny na podzim tohoto roku. Dojde k výměně poškozených podlahových prken a nosných trámů, zkontroluje se statika.

Z důvodu opravy podlahy je nutné uvolnit  prostor kůru  a proto bylo provedeno snesení prozatímních varhan z kruchty dolů do zadní části kostela, kde varhany zhotovené Karlem Eisenhutem  budou nadále sloužit pro doprovod bohoslužeb.  Nástroj byl rozebrán na jednotlivé díly, které byly sneseny po schodech a spouštěny po lanech.  Práce na rozebrání varhan proběhla v pátek 11. srpna a v sobotu 12. srpna byly varhany opět složeny a naladěny panem varhanářem Václavem Válou a ve večerních hodinách předány k dalšímu užívání.

Do konce srpna dojde ještě k rozebrání a sejmutí původní skříně varhan a její deponování do doby zahájení prací na novém nástroji. 

Ivo Kylar

1.2. 2016  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Daniela - výstava

Seminář P. Jaroslav Brož

24.1. 2015  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Chcete se dozvědět něco o křesťanství?

Pak bychom Vás rádi pozvali na kurz ALFA - krátký praktický úvod do křesťanské víry vedený týmem spolupracovníků, probíhající v uvolněné přátelské atmosféře.  Je určen pro všechny, kteří se chtějí seznámit s křesťanstvím a s křesťany.
Kurz bude probíhat od 4. února 2015, jednotlivá setkání budou vždy ve středu od 19.30 v Pastoračním centru sv. Tomáše. Bližší informace o našem kurzu Alfa můžete najít na plakátu ALFA. Kdybyste měli další dotazy, rádi Vám odpovíme na alfa@farnostdobris.cz nebo na tel. 733 711 036.

Přihlásit se můžete buď telefonicky nebo emailem na uvedené kontakty, můžete také doručit vyplněnou přihlášku, kterou najdete na letáčku (strana 1, strana 2). Pokud váháte, můžete se účastnit jen prvního setkání, než se pro kurz rozhodnete. Základní informace o těchto kurzech Alfa najdete také na www.kurzyalfa.cz.
Těšíme se na setkání s Vámi.

                                Martina Svárovská, vedoucí kurzu

11.8. 2014  Ludmila Musilová  Komentáře (0)  Články

Srdečně Vás zveme na kulturní festival Dobříšské záření 2014, který připravují společně lidé z katolické a z evangelické farnosti v Dobříši. Program festivalu nabízí tyto akce:
Od 1. září je v Pastoračním centru sv. Tomáše možnost prohlédnout si výstavu fotografií od Hany Rysové s názvem (K) VIDĚNÍ. S autorkou výstavy se setkáme na slavnostním ukončení výstavy v neděli 5. října od 10.30 hodin (v Pastoračním centru sv. Tomáše).

V pátek 5. září v 19.30 bude festival slavnostně zahájen společenským večerem obou farností v Pastoračním centru sv. Tomáše.

26.4. 2011  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Na Velký pátek 22. dubna 2011 v 15 hodin zemřel prof. Miroslav Olič. Velký učitel, dlouholetý ředitel dobříšského Gymnázia Karla Čapka, cestovatel, ale i neúnavný vypravěč a velký člověk víry.

S panem profesorem Oličem se rozloučíme v pátek 29. dubna slavnostní bohoslužbou v dobříšském chrámu Nejsvětější Trojice ve 14 hodin. Po mši svaté se vydáme průvodem a doprovodíme pana profesora na místo posledního odpočinutí na místní hřbitov.

Další: Krátké vzpomínkové video

Připomínka jeho působení na Gymnáziu Karla Čapka

22.12. 2010  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Období vánočních svátků je příležitostí, kdy se člověk může zastavit, mít trochu času na sebe a na druhé i na Boha. Svátek Svaté rodiny připadá na neděli o oktávu Narození Páně a při jeho slavení se tradičně koná obnova manželských slibů. Není asi úplným tajemstvím, že obnova se občas setkává s odmítáním či nepochopením.

1.9. 2010  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Drahé sestry a bratři ve víře,
letní dovolené jsou již u konce, a většina z nás se pomalu navrací ke každodennímu kolotoči svých povinností. Některé události z uplynulých měsíců se nám z paměti rychle vytratí, jiné naopak v nás přetrvají i po delší době. Mezi ty události, které ani po několika měsících neztratily nic ze své intenzity, byla určitě nejen pro mě Noc kostelů v poslední květnový pátek letošního roku.

1.9. 2010  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

„Milosrdenství chci a ne oběť." (Mt 9,13)
Za podpory a s požehnáním pražského arcibiskupa Dominika Duky zveme všechny zájemce na „Pražskou pěší pouť do Staré Boleslavi" při příležitosti svatováclavských oslav. Nabídka platí zejména pro pražské farnosti. Naším úmyslem je spojit jednotlivé poutníky a nabídnout rekolekce na cestě. Vítány jsou i farní skupiny s vlastním duchovním doprovodem a programem. Během cesty budou zajištěny teplé nápoje a snídaně. Pro zájemce budou k dispozici vlajky a trička. Společné putování začneme v pondělí 27. září ve 21 hod. modlitbou nešpor v kostele sv. Bartoloměje v Praze-Kyjích.

26.3. 2010  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Doba postní je časem přípravy, vnitřního probuzení, oživení naděje a touhy. Proto se křesťané věnují více pozornosti modlitbě, postu a almužně.

12.2. 2010  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Půst má význam především v tom, že Bohu nabízíme sebe sama, učíme se sebeovládání a také prostředky ušetřené postem připravujeme pro chudé. Domnívám se, že v současné kritické situaci by bylo velmi vhodné věnovat tuto postní sbírku našim chudým rodinám. Poradíme se s pastorační a ekonomickou radou, jak získané prostředky rozdělit. Pro nás všechny je ale určující cíl této sbírky.

11.2. 2010  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Svátečně vystrojený dobříšský Domov seniorů vítá tichou pohodou už u hlavního vchodu. Nejen stromeček, ozdoby, ale hlavně nádherný rozzářený betlém Mikoláše Alše. Cítíme

26.1. 2010  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Není to tak dlouho, kdy jsme pomáhali v naší vlastní zemi. V létě 2009 zasáhli povodně několik oblastí naší republiky. Byly mezi těmito oblastmi i obce Horní Habartice, Markvartice či Veselé.

26.1. 2010  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Milý farníci,

v neděli 24. ledna jsme při bohoslužbách sbírali na pomoc oblastem postiženým zemětřesením na Haiti. V těchto sbírkách jsme vybrali

16.1. 2010  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Česká biskupská konference vyhlašuje na neděli 24. ledna 2010 celonárodní kostelní sbírku na pomoc obětem zemětřesení na Haiti. Biskupové...

30.12. 2009  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Požehnané Vánoce a krásný nový rok...

3.10. 2009  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Když vás katolíci pozvou na „akci“...

17.9. 2009  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Z farnosti Dobříš jedeme společně na setkání s Papežem!

Naše farnost jede do Staré Boleslavi společným autobusem 28. září.

Odjezd je v 6.30 od kostela v Dobříši. Pro každého přihlášeného účastníka máme podle seznamu vstupenku. Ze seznamu se několik lidí odhlásilo, proto je několik vstupenek volných. Je možné se ještě 24. až 26. 9. přihlásit v pastoračním centru. 

20.4. 2009  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Na poslední pastorační radě zazněla výzva k průzkumu farnosti. Tedy hledání, co vlastně farníci chtějí, jak jsou spokojeni se stávající nabídkou, a tak

18.4. 2009  Klára Sochorová  Komentáře (0)  Články

Již tradičně pořádáme na jaře  výlet s rodiči. Také letos jsme se drželi tradice, a tak jsme první březnovou obotu vyrazili z Malého Chlumce na Dobříš. Jedna skutečnost nás však docela zaskočila – překvapil nás velmi vysoký počet účastníků.

18.4. 2009  Václav Boček   Komentáře (0)  Články

První postní víkend mi bylo dopřáno strávit s dobříšským spolčem a O. Michalem ve Hvozdnici kousek od Mníšku. Coby student, napůl žijící mezi Pískem a Prahou, jsem na žádné podobné akci od svého nástupu na vysokou školu nebyl. Těšil jsem se, ačkoliv obvykle patřím spíše k těm hledajícím každou příležitost k výmluvě, proč na tu či onu podobně zaměřenou akci nejet. Proto jsem byl velice vděčný za nabídnutou příležitost strávit víkend takto.

18.4. 2009  Jana Svobodová  Komentáře (0)  Články

Nová Pastorační rada se sešla na svém druhém  jednání  v plném počtu a dala si první důležitý úkol – připravit koncepci farnosti na dalších zhruba 5 let. A aby to mohla udělat důkladně, bylo rozhodnuto, že tomuto tématu příště věnuje celé jedno odpoledne. Okruhy podnětů pro toto koncepční zasedání budou: liturgie, společenství a služba v něm, hledání finančních zdrojů, úprava interiéru kostela apod.

18.4. 2009  Ivo Kylar a P. Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Předkládáme vám zkrácený přehled nákladů a výnosů za uplynulý  rok
2008.

14.4. 2009  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Požehnané velikonoce

17.3. 2009  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Po staletí křesťané vědí, že půst není jen otázka „málo jíst". Jde o mnohem hlubší přípravu na setkání s Bohem. Především modlitbou, ale nejen.

21.2. 2009  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Půst je časem přípravy, vnitřního probuzení, oživení naděje a touhy. Je časem a prostorem zamilovanosti do Boha, hledáním vztahu, pročištěním zanesených cest. Proto křesťané věnují více pozornosti modlitbě, postu a almužně. Podle starodávného zvyku se před Velikonocemi zintenzivnila příprava katechumenů (těch, kdo se připravují na křest) a ostatní farníci se s katechumeny spojili vlastním úsilím. Společně se tak modlí, postí a činí pokání. Takto se disponují k hlubokému zážitku veliké noci vzkříšení.

10.2. 2009  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Když nejsem zaslepená tím, co JÁ zvládnu, lépe Boha a jeho konání vnímám.

Přísloví „Pýcha předchází pád" se mi dost často plní. Jakmile si začnu myslet, že JÁ už mám dost trpělivosti a s klidem zvládám nálady našeho syna, rázem jako sopka bouchnu. Můžu si říct, že jsem na to měla právo a kdesi cosi, anebo se zamyslet a pokorně si přiznat, že k dokonalému rodiči budu mít vždy přes veškerou SVOU snahu daleko. Když toto s pokorou v srdci uznám, hned se výchova lépe zvládá ruku v ruce s Boží pomocí. Jakmile to ale beru do svých rukou a Boha tím „neobtěžuji", zase narazím.

7.2. 2009  Kostelní myš  Komentáře (0)  Články

Drahá Pí,
vody zamrzly, napadl sníh a já ti můžu zase napsat pár žhavých  zimních novinek. Večery jsou nyní velmi dlouhé, to však neznamená, že by se nic nedělo.

7.2. 2009  Markéta Chytrá  Komentáře (0)  Články

Těsně před Vánocemi o víkendu 12.– 14. prosince 2008 u nás v Pastoračním centru probíhalo duchovko pro mládež, kterého jsme se neúčastnili jenom my (naše dobříšské spolčo), ale také několik mladých z Vršovic.

7.2. 2009  Jana Svobodová  Komentáře (0)  Články

„Tak jsem si myslela, že už letos nepřijdete“  zaslechli Tři králové u několika dveří, ale nemylme se, někteří Tři krále opravdu ani nečekali. Nicméně koledníci po Novém roce s korunou na hlavě, koledou a  s  kasičkou charity se již stali v ulicích Dobříše a v okolních vesnicích dobrou tradicí. Někteří pláčou, že sami mají málo, ale nějaký ten drobný peníz ještě z peněženky vymetou. A po pravdě řečeno, mnozí i ten větší.

7.2. 2009  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Občas se setkávám s tím, že lidé považují za jedinou práci kněze mši svatou. Opak je ale pravdou. Mše svatá je většinou příjemnější okamžik dne, který leckdy lze vnímat více jako odpočinek než jako práci. Velkou částí práce kněze je příprava na programy (duchovní obnovy, přednášky, setkání jednotlivých skupin…).

12.12. 2008  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Nedávno se mi dostal do ruky návod k čínské počítačové klávesnici, kterou prodávali v Lidlu. Všichni známe, jak je klávesnice jednoduchá věc a k čemu slouží. Návod byl přeložen nikoli člověkem, ale počítačovým překladačem, a tak jsem se smíchem četl, jaké nesmysly nám výrobce díky strojovému překladu radí: ...Bezdrátový myš adoptuje pokročilý oční orientace metoda, inteligentní energie spásonosný cíl 800 CPI...

11.12. 2008  Helena Kylarová  Komentáře (0)  Články

V uplynulých dvou měsících jsem měla příležitost účastnit se několika akcí určených pro mladé lidi. Počínaje setkáním mládeže nejen Příbramského vikariátu, které se konalo v polovině října, konče hudebním festivalem VOX 008, uskutečněným v Praze na svátek sv. Cecilie, patronky všech muzikantů.

11.12. 2008  Markéta Svobodová  Komentáře (0)  Články

Každou neděli se těším do kostela. Těším se na kázání O. Michala, na jeho promluvu k dětem, na společenství přátel a samozřejmě na setkání s Pánem, na Eucharistii. Mé těšení však ohrožuje jeden stresový faktor, a tím je naše Lucinka. Je jí rok a čtvrt a vůbec ji nebaví jen tak sedět v kočárku a koukat okolo.

11.12. 2008  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Přehledná tabulka bohoslužeb o Vánocích 2008 v Dobříši, Rosovicích, Svatém Poli a Dlouhé Lhotě

11.12. 2008  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Do Vánoc již mnoho času nezbývá a jejich krásnou součástí je také svátek Tří králů. S ním souvisí již tradiční Tříkrálová sbírka. Dobříšská Farní charita se opět do této sbírky zapojí jak v Dobříši, tak v okolních vesnicích, a proto jsou její přípravy v plném proudu.

11.12. 2008  Miroslava Musilová  Komentáře (0)  Články

Farní knihovna získala několik nových knih, z nichž některé zvláště doporučuji:

Helena Havlíčková – DĚDICTVÍ . Doplněné a velmi působivé nové vydání skutečných příběhů perzekuce z doby totality.

Marek Orko Vácha - MÍSTO, NA NĚMŽ STOJÍŠ, JE POSVÁTNÁ ZEMĚ. Kniha kněze, biologa a polárníka.

Guy Gilbert –EVANGELIUM PODLE SV. LOTRA. Příspěvek k této knize napsala naše velká a věrná čtenářka (viz níže).

Paul Johnson - DĚJINY 20. STOLETÍ. Čtivé, moderní, ale velmi obsažné – jako ty dějiny…

11.12. 2008  Michal Němeček  Komentáře (0)  Články

Kniha, která přibyla do naší farní knihovny - „Evangelium podle sv. lotra“: mnohé čtenáře snad zarazí její titul, některé možná i pobouří. Autor, francouzský kněz, nám po úvodních úryvcích z evangelia přibližuje své zkušenosti (a úvahy) získané při práci s mladými lidmi ulice, mezi něž patří i muslimové, a také při práci s vězni. Zkušenosti lze shrnout citátem: „V každém člověku je kus Boží lásky a lotr po pravici byl první svatý, kterého kanonizoval sám Kristus.“ Věřím, že vás kniha zaujme a ten svatý lotr neodradí .
Míla Kulandová

11.12. 2008  Marie Šochová  Komentáře (0)  Články

Ve Svatém Poli jsme měli Pěknou hodinku...

11.12. 2008  Kostelní myš  Komentáře (0)  Články

Drahá Pí,Vánoce nám klepou na dveře. Napadl první sníh a už i roztál. Začal mráz, tak se farníci míň těší do studeného kostela a víc do teplého Pastoračního centra. Mně pomalu začíná namrzat ocásek. I ve světě nastávají krušnější časy. Lidé tomu říkají ekonomická krize.