Zdravá výživa trochu jinak
Ludmila Musilová
0.00
x371
Evangelium 18. neděle v mezidobí (cyklus B) Jan 6, 24-35
Autor úvahy Angelo Scarano
Zdravá výživa, vitamínové tabletky, energetické nápoje - reklamy na takové výrobky nás bombardují ze všech stran: z novin, televize, billboardů. A k této pestré nabídce se přidává tichá a nenápadná "reklama" na "novou výživu", kterou však nenajdeme na pultech hypermarketů. Nenajdeme ji za sníženou cenu. Reklamu na ni bychom marně hledali na stránkách časopisů. A přitom... Kdyby lidé o ní věděli, kdyby tušili něco o jejích účincích, asi by vytvořili dlouhé fronty... vždyť "tento výrobek" není za sníženou cenu, ale zadarmo! Nepřináší jen chvilkové "posílení" a "povzbuzení", ale dokonce trvalý "elán". Neprodlužuje náš život, ale dává "život v nových dimenzích". A to vše zadarmo. Stačí přijít s otevřenou rukou (ba spíš nitrem!)...
Nepřináší jen chvilkové "posílení" a "povzbuzení", ale dokonce trvalý "elán". Neprodlužuje náš život, ale dává "život v nových dimenzích". A to vše zadarmo. Stačí přijít s otevřenou rukou (ba spíš nitrem!)
Co je to za tak zvláštní zvláštní "výrobek", který má tak úžasné revitalizační schopnosti? Především to není výrobek, proto není na pultech velkoobchodů. Není to totiž něco, ale Někdo: Syn, který se dává jako dar. A dar je vždycky zadarmo. Proto se nedá koupit. Není možné "si to koupit" či zasloužit svými skutky, jak si mylně mysleli židé. Lze to jen přijmout. A toto přijetí znamená věřit.
Ale dosud jsme neodpověděli na předchozí otázku: Co je to za tak zvláštní dar, že má takové oživující vlastnosti? Jak vlastně působí jeho regenerační síla? Úplně jinak než běžné "výrobky". Nesílí naši svalovou hmotu, ale náš vztah k Otci. Dává nám sice energii, ale "neznámou" - totiž sílu "dávat se Bohu". V tomto dávání se Otci je totiž náš život. A protože se nedokážeme dávat z vlastních sil (nedokážeme totiž "vykročit k Otci", "vyskočit do jeho náruče" svými chabými silami), potřebujeme "výživný pokrm". Zároveň je to pokrm, který nám dává sílu dávat se druhým - tak jako se Syn dal na kříži všem. A protože tento dar "kříže" je "nenapodobitelný" lidskými silami (vždyť je to dar božský!), potřebujeme "božský pokrm".
Možná jsme z těchto slov vytušili, že je to opravdu zvláštní pokrm, protože nás proměňuje v Syna. A tak se podobným způsobem jako Syn darujeme nejen Otci, ale i druhým.
Přijetím Kristova těla se stáváme skutečně tím, co přijímáme (sv. Augustýn).
Celý text na www.pastorace.cz
živý betlém
IN_1_cely