Nasloucháš tomu, co posloucháš?
Ludmila Musilová
0.00
x705
15. neděle v mezidobí, cyklus A: Evangelium Mt 13, 1-23 (O rozsévači a Božím slově)
Autor úvahy: Angelo Scarano
"Slyšíš mě?" Nepoužívali rodiče tuto větu, aby vyvolali naši pozornost a poslušnost? A nezvedne se v nás vlna odporu, pokud nám něco podobného řekne dnes někdo jiný, třeba partner? Přestože nejsou vždy příjemná, taková "upozornění" přicházejí vhod: občas potřebujeme "probudit" z netečného naslouchání, vždyť denně slyšíme tolik slov, že snadno přeslechneme to, co je podstatné. A koneckonců v podobné situaci se lidé nacházeli i před 2000 lety, a proto Kristus musel občas probouzet slovy "kdo má uši, slyš". A nejen tato věta, ale i samotná podobenství jsou účinné prostředky, jak zastavit člověka a přivést ho k skutečnému naslouchání. ...
"Osud" semen zasetých na cestě nám ukazuje, že není žádným řešením přijít do kostela, poslušně sedět či vstávat a jakoby poslouchat ... ve skutečnosti nechat padnout slovo do srdce "zabetonovaného", uzavřeného, bez zájmu. Po skončení liturgie náš život pak půjde stejně dál po svých kolejích (to je dvojkolejní život - s Bohem a bez Boha). Totéž se může stát i při naslouchání Božímu slovu ve společenství, nebo doma.
"Naplnění" nepřinese ani chvilkové nadšení, dočasné velkorysé přijetí Ježíšova slova (to je postoj učedníka podle "dobrého počasí"). Ani kompromisní řešení "něco Bohu, něco sobě" (řešení vedoucí k dvojkolejnému a rozdělenému životu) není "šťastné". V tom případě by "trní" mohlo udusit "semeno evangelia".
Šťastné řešení je "slyšet, naslouchat, poslouchat". A až budeme slyšet (či číst) Boží slovo, položme si otázku: "Slyšíš doopravdy?"
Celý článek Zde
Další zamyšlení nad nedělním evangeliem: od papeže Františka na radiovaticana.cz