Šťastní ti, kdo znají Otce
Ludmila Musilová
0.00
x608
7. neděle velikonoční, evangelium Jan 17, 1-11
Autor úvahy: Angelo Scarano
"Šťastní ti, kdo znají Otce". To jsou slova Tertullianova, jednoho z prvních křesťanských teologů. A mohli bychom dodat: šťastní ti, kdo znají Otce Ježíše Krista, Otce zjeveného v evangeliu. A že tito lidé jsou a mohou být skutečně šťastní, to není "řečnickou frází", ale realitou - oni totiž přijímají život v plnosti: tryskající vody, ne kapky, "chléb andělů" (srv. Mdr 16,20), ne pouhé drobty.
Znát Otce znamená zakoušet nepomíjející život. Tím poznáním se nemíní "rozumová znalost", ale osobní a důvěrné společenství.
Znát Boha jako Otce znamená uznat a vnímat Boha jako vlastního Otce - dobrého Otce. A protože takové poznání Boha není samozřejmostí, je opravdovým štěstím prorazit mrak nevědomosti, ba dokonce mrak nedůvěry a strachu - a dostat se do Otcovy blízkosti. Takové poznání pak provází jásot, "vnitřní radostný záchvěv" - něco podobného jako je to, co prožívá dítě po opětném setkání se svým milovaným tátou, na kterého musel třeba dlouho čekat. Setkání s Otcem přináší nejen radost, ale i jistotu - posiluje vědomí neohroženosti tváří v tvář všem životním nejistotám. Důvod je nasnadě - je-li Otec dobrý, pak mi dává všechno to, co potřebuji, a to i na poušti. Ba mnohem víc - nejen že nedává štíra místo vejce, hada místo ryby (Lk 11,11.12), ale dává neskonale víc, než zač prosím a co si dovedu představit (srv. Ef 3,20).
Nadměrnost této Otcovy velkorysosti je dosvědčena slovy: "všechno tvoje je i moje". Je jasné, že toto mohl říct "naplno" pouze Kristus. Nicméně je stejně jasné, že každý, kdo patří Kristu, může zakoušet, že Otec dává se štědrou a otevřenou rukou.
Mnohdy nemáme tuto zkušenost, a proto potřebujeme posílit svoji víru ve světle svědectví těch, kdo poznali oceán Otcova milosrdenství a ... otevřeli svoji dlaň, aby přijali dary "padající z Boží ruky". Jedním z těchto svědků je Jan od Kříže, od kterého pochází následující slova:
"Moje jsou nebesa a má je země... všechny věci jsou moje, i sám Bůh je můj a pro mne, protože Kristus je můj a celý pro mne. Co tedy žádáš a hledáš, duše má? Tohle všechno je tvoje a všechno je to pro tebe. Nezabývej se maličkostmi ani nedbej na drobty, které padají ze stolu tvého Otce. Vyjdi ven a raduj se ve své slávě; skryj se v ní a těš se z ní a splní se tužby tvého srdce."
Neztrácet se v maličkostech ... a otevírat oči a ruce pro Otcovy dary: možná se nám to zčásti podaří v těchto dnech. A pak aspoň trochu zakusíme, že jsou šťastní ti, kdo znají a poznávají dobrého Otce.
Převzato z www.pastorace.cz - celý článek ZDE