Nepatrnost
Z homilie papeže Františka při vigilii Narození Páně.
Celé znění na cirkev.cz (Usilujeme o zviditelnění...)
Rozjímejme nad Dítětem v jesličkách: v jeho nepatrnosti je celý Bůh. Dovolme, aby námi pronikl tento skandální úžas...
Prosme Ježíše o milost nepatrnosti. Co to znamená? Věřit, že Bůh chce přijít do malých věcí v našem životě, chce se zabydlet v každodenní realitě, v jednoduchých gestech, která děláme doma, v rodině, ve škole, v práci. Právě v našem obyčejném životě chce dosáhnout neobyčejných věcí.
A v tom je poselství velké naděje: Ježíš nás vyzývá, abychom si vážili maličkostí v životě a znovu je objevili. Je-li v nich On s námi, co nám schází? Zanechme tedy lítosti nad velikostí, kterou nemáme. Zanechme lamentací a zkormoucených tváří, chtivosti, která z nás činí nespokojence! Nepatrnost, úžas nad tímto malým dítětem - v tom spočívá (vánoční) poselství.
Jde ale ještě o víc: Ježíš chce přijít také do naší nepatrnosti, tam, kde se cítíme slabí, křehcí, nedostateční, možná i chybující. Sestro a bratře, pokud tě stejně jako v Betlémě obklopuje temnota noci, pokud kolem sebe cítíš chladnou lhostejnost, pokud rány, které v sobě nosíš, volají: „Nic neznamenáš, nemáš žádnou cenu, nikdy nebudeš milován tak, jak bys chtěl," pokud snad pociťuješ něco takového, Bůh ti této noci odpovídá a říká: „Miluji tě takového, jaký jsi. Tvá nepatrnost mě neděsí, tvá křehkost mě neznepokojuje. Stal jsem se malým pro tebe, abych byl tvým Bohem, abych se stal tvým bratrem. Milovaný bratře, milovaná sestro, neboj se mě, ale ve mně objev svou velikost. Jsem ti nablízku a žádám tě jen o toto: Důvěřuj mi a otevři mi své srdce."