Kostelní myš
Drahá Pí,
vody zamrzly, napadl sníh a já ti můžu zase napsat pár žhavých zimních novinek. Večery jsou nyní velmi dlouhé, to však neznamená, že by se nic nedělo.
Vánoce už jsou za námi. Dostala jsi nějaké dárky? U nás děti v kostele ano. Sám Michal Němeček dětem pyšně rozdával velikánské balíčky. Všechny děti se tvářily velmi nadšeně. Myslím, že mnoha dětem zmrznul úsměv na tváři, když zjistili, že ten balíček je plný videokazet a děti si je nemají kde přehrát. Doba už velmi pokročila. Dnes už přehrávač na videokazety vlastní málo lidí. Příště by mohl rozdávat gramofonové desky, to by bylo zajímavější.
Kolem Vánoc se stala zvláštní věc. Kvůli tomu, že rychle udeřily velké mrazy a venku byla doslova kočičí zima, v kostele bylo mnohem tepleji. Lidé jakoby se chodili dovnitř ohřát. Jindy spíš prchají ven do tepla.
Nedávno jsem při mši zažila šok! Poprvé v životě jsem neslyšela Michala Němečka říct „láva na výsostech Bohu“, místo toho i on začal používat tolik otřepanou nudnou frázi: „sláva na výsostech Bohu“. To mě mrzí, protože byl s lávou největší kuriozita široko daleko. Bylo příjemné v tak velké zimě slyšet vlídné, teplé slovo.
Měj se hezky a opatruj se. Radši si vyměň zimní kožíšek za ještě zimnější. U nás i ve světě začíná být pěkná zima. Ochlazují se mezistátní vztahy, zamrzaly plynovody a do sklářských pecí možná začne foukat sníh. Jenom na Dobříši se hřejeme v kostele o nové polštářky z pravé umělé hmoty.
Tvoje rozohněná dobříšská myš Šedivka