Trojí betlémské rozpomínání
Michal Němeček
0.00
x2003
Svátečně vystrojený dobříšský Domov seniorů vítá tichou pohodou už u hlavního vchodu. Nejen stromeček, ozdoby, ale hlavně nádherný rozzářený betlém Mikoláše Alše. Cítíme
z něho tu radost, ten pohyb, rázovitost té desítky pastýřů, daráků, řemeslníků. Dozvěděli se o Kristově narození a hned nastává shon a spěch. Tedy „poženem a honem, tam do Betléma půjdem". Rozradostnělé postavičky hořící touhou jít se poklonit Pánu. Zastavujeme se u betléma, upomenutí nás vždy vezme za srdce. Ten betlém vznikl z opravdové pečlivé lásky. Není kupovaný. Vytvořil ho náš spoluklient Josef Hrabák. Poctivě stříhal, lepil a hlavně vyřezával. Kolikrát jsem u té práce seděl a obdivně přihlížel. S prací spěchal, figurky přibývaly, našemu Josefovi začínaly ubývat síly. Rozestavil postavičky, dokončil betlém celý, ještě dozdobil a potom věnoval nám do Domova. Je odkazem tvůrce. Vzpomínáme - vždyť chybí.
***
Zablýsklo se - ale jen nakrátko. Nakladatelství Vyšehrad získalo koncem sedmdesátých let svolení vydat knihu o lidových betlémech. Podařilo se vydat i knihu o kostelních betlémech, což bylo nepoměrně snazší. Vždyť skoro každý kostel měl svůj vlastní - oficiální. Ale jak získat ty lidové - jako kdyby nebyly. Pouze Třebechovický Proboštův měl volný výběr, lidové jak kdyby se propadly. Ví se o jejich existenci, ale mluvit o nich se zdá majitelům nebezpečné, provokující. Lepší by bylo je zabalit, zastrčit do kouta, na půdu a vybalit až příští rok. Čas letí, léčí, i svobodu přinesl. Kolik jich náhle bylo? Desítky, stovky; po roce 2000 se vynořily z úkrytů, z každé vesnice, až oči přecházely. Doma vyráběné. Co dokáže svoboda. To jistě zařídilo Jezulátko. Přečkaly v úkrytech tmu myšlení, nalily do duší odvahu, rozehřály srdce. U nás se znovu Narodil Kristus Pán.
***
Jedna z nejkrásnějších, pro svou melodičnost tak oblíbená koleda, jejíž staletá historie připoutává stále pozornost, je „Tichá noc, přesvatá noc". Pozornost je věnována nové a nové textaci. Jedním píšícím srdcem, sladkostí a krystalizací slov je Dr. Václav Renč. Po řadě dlouhých dnů, předlouhých rocích v kriminále a pak po kratičkém nádechu doušku svobody jeho podlomený organizmus nevydržel. Svou zbožnost a touhu po svobodě vložil do slov „lide můj, tmu z očí střes, v městě Betlémě Bůh zrozen dnes". Jménem desetitisíců muklů vyslovil vnitřní touhu po lásce člověčí, nezapomenul však zdůraznit, že „láska Boží nad námi bdí". Odešel předčasně dvaašedesátiletý nepokořený Brňák, katolický spisovatel, který byl oddán Pánu celou svou duší, člověk milující svůj národ.
Josef Daněk
(Autor je jedním z obyvatel dobříšského Domova seniorů, který se pravidelně účastní bohoslužeb v tomto domově každý čtvrtek v 8.30 ráno)