Budu ti nablízku...
Papež František k neděli Božího slova
z www.cirkev.cz - celý článek zde
Tuto neděli Božího Slova slyšíme Ježíše hlásat: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království". Bůh je blízko - to je první sdělení. Jeho království sestoupilo na zem. Bůh není daleko nahoře v nebi, separován od lidství, nýbrž je s námi. Čas vzdálení zmizel, Ježíš se stal člověkem. Od té doby je Bůh blizoučko, nikdy se od našeho lidství neoddělí a nikdy ho neomrzí. A Ježíš to hlásal nikoli jednou, nýbrž neustále: „Bůh se přiblížil" - to bylo jádro jeho sdělení... Bůh se přiblížil a jsme stále zahrnováni jeho milosrdenstvím. Boží Slovo k nám přichází dřív než všechna naše slova a říká nám: „Neboj se. Jsem s tebou. Jsem a budu ti nablízku." Boží Slovo nám umožňuje dotknout se rukou této blízkosti, protože „ není daleko od nás, nýbrž blízko našemu srdci". Je protilékem na strach, že se ocitneme v životě sami. Pán totiž skrze svoje Slovo sou-cítí s tím, kdo je sám. Připomíná nám, že mu ležíme na srdci, jsme drahocenní v jeho očích a opatrováni dlaněmi jeho rukou.
Boží Slovo vštěpuje tento pokoj, avšak nenechává v klidu. „Obraťte se", řekl Ježíš hned, jakmile prohlásil, že Bůh je blízko. Jeho blízkostí totiž skončila doba zaujímání odstupu vůči Bohu a druhým. Myslet jen na sebe a starat se jen o sebe není křesťanské,...
protože kdo zakusí blízkost Boha, nemůže se distancovat od bližního, nemůže jej vykazovat do lhostejnosti.
Boží Slovo dává člověku ozdravující podněty: Člověk objevuje, že život není čas určený k tomu, jak na druhých vydělat a sebe zabezpečit, nýbrž příležitost setkávat se s druhými ve jménu Boha, který je blízko, a rozdávat lidem naději. Tak to dělal Ježíš.
Ke komu mluví Ježíš nejdřív? Oslovuje galilejské rybáře - prosté lidi, kteří žijí z práce svých rukou. Nebyli odborníky v Písmu a nevynikali věděním a kulturou. Obývali oblast, kde žily různé národy, etnika a kulty, místo nejvíce vzdálené náboženské čistotě Jeruzaléma. Ježíš začíná na periferii, aby nám řekl, že pro Boha není nikdo podřadný, že jeho Slovo se dotýká každého člověka. ...
Ježíš (oproti Janovi) mluví o Bohu uprostřed lidí, mezi kterými se právě nachází, kteří tam žijí. Nemluví ve stanovených úředních hodinách a dobách. Promlouvá, když jde „podél Galilejského moře" k rybářům, kteří tam právě pracují, oslovuje lidi v těch nejobyčejnějších místech a chvílích jejich života. Síla Božího Slova dostihuje všechny lidi - v různých chvílích, ve všech oblastech jejich života.
Slovo má svoji specifickou sílu: proniká ke každému přímo, osobně. Učedníci nikdy nezapomenou na slova, která slyšeli onoho dne na břehu jezera, kdy jim Ježíš řekl: „Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí!" Nepřitahuje je vznešenými proslovy, ale promlouvá do jejich života, který je jim vlastní: lovcům ryb říká, že budou rybáři lidí. Kdyby jim řekl: „Pojďte za mnou, učiním z vás apoštoly: budete posláni do světa hlásat evangelium silou Ducha, budete zabiti, ale stanete se svatými", lze si představit, že by mu Petr a Ondřej odpověděli: „Díky, ale raději zůstaneme u svých sítí a lodí." Ježíš je však povolává odkazem na jejich život: „Jste rybáři a stanete se rybáři lidí." Strženi touto větou, postupně objeví, že žít rybolovem bylo málo, avšak vyplout na Ježíšovo Slovo je tajemstvím radosti.
Tak jedná Pán s námi: hledá nás tam, kde jsme; má nás rád takové, jací jsme, a trpělivě provází naše kroky... Svým Slovem nás chce přivést ke změně kurzu, abychom přestali živořit a vydali se za Ním.
Proto se, drazí bratři a sestry, nezříkejme Božího Slova. Je to milostný dopis, napsaný Tím, kdo nás zná jako žádný jiný. Jeho čtením znovu nasloucháme Jeho hlasu, objevujeme Jeho tvář a dostáváme Jeho Ducha. Slovo nás přibližuje Bohu, neoddalujme ho. Nosme ho stále s sebou v kapse, v mobilu, dejme mu doma důstojné místo. Dejme evangelium na místo, které nám připomene denně jej otevírat, možná na začátku a na konci dne, aby tak mezi mnoha slovy, která doléhají k našim uším, pronikl do našeho srdce nějaký ten verš Božího Slova.
K tomu si vyprosme od Pána sílu vypnout televizi a otevřít Bibli, vypnout mobil a otevřít evangelium. V letošním liturgickém roce čteme Markovo evangelium, které je snadné a krátké. Proč si z něho nepřečíst také o samotě nějakou drobnou pasáž každý den? Dá nám pocítit, že Pán je blízko, a dodá nám odvahu k životní cestě.