OZNÁMENÍ a homilie 26.6.2016/13.neděle v mezidobí

24.6. 2016 Autor Ludmila Musilová Komentáře Komentáře (0) Kategorie Liturgie a homilie Hodnocení 0.00 Přečteno x1501

Dnes 26. 6.: Sbírka dnešní neděle je určena na bohoslovce. 
Od 12.30 bude v Rosovicích poutní mše (nebude tedy obvyklá ranní bohoslužba v 7.30). Ostatní bohoslužby budou jako obvykle, v Dlouhé Lhotě bude od 12.00 bohoslužba slova. 
Od 15.00 bude setkání skupiny Manželé I.
Pondělní setkání při čaji (pro seniorky) tento týden již nebude (ani během prázdnin).
Tento týden výjimečně již v úterý 28. 6. od 10.00 bude modlitba růžence - v PCSvT (ve středu nebude).
Ve středu 29. 6. je slavnost sv. Petra a Pavla - od 18.00 bude slavení Eucharistie v Dobříši - v kostele.
Ve čtvrtek 30. 6. od 8.30 bude slavení Eucharistie v Domově seniorů. Od 16.00 bude „modlitba matek" - v PCSvT.   
V pátek 1. 7. v 8.30 bude slavení Eucharistie ve Svatém Poli. Od 18.00 bude slavení Eucharistie v Dobříši v Pastoračním centru sv. Tomáše.  
V neděli 3. 7. budou bohoslužby jako obvykle, ve Svatém Poli bude bohoslužba slova.
Prosíme, abyste se zapisovali na službu hlídání kostela v Dobříši během prázdnin.

Přejeme dobře prožitý čas 

--------------------------------------------------

Nedělní liturgie

Z homilie: 

LÁSKA A SVOBODA

Apoštol Pavel mluví o svobodě: To je ta svoboda, ke které vás osvobodil Kristus. Slovo „svoboda" tam ale moc nevysvětluje, přestože je to tak klíčové slovo jako třeba „láska". A také spolu ta dvě slova souvisí.

Můžeme říct, že svoboda je „být sám sebou". Někdo by mohl říct, že svoboda je „dělat si, co chci". Tam ale cítíme trochu falešný tón. Jeden velký filozof říká: Máš-li někoho rád, tak mu pomáhej, aby dělal, co chce.... Někdo možná po takové svobodě touží. Ale co člověk vlastně chce?

Máme často dílčí cíle, říkáme si: až tohle dosáhnu - to bude paráda, to budu skutečně šťastný. A když toho dosáhneme, nic moc, radost je za chvíli pryč.

Co člověk tedy opravdu chce?

Ježíš nám sděluje: Víš, problém je v tom, žes na to pravé chtění jaksi zapomněl - ale ono se to v tobě neztratilo, jen se přes něj klenou mnohá jiná chtění a jiné představy o štěstí... A tak člověk není nikdy svobodný, stále je v takové až štvanici. Touží po klidu a spokojenosti, ale zjišťuje, že i když ho třeba těší jeho práce, nesmí v té chvíli moc myslet na své blízké, protože tam jsou problémy..., nesmím myslet na své zdraví, protože tam také něco.... Je často spokojený a svobodný jen v takovém úzkém pohledu.

Ježíš přišel, aby nás naučil opravdové svobodě: Kdy budeš tím, kým opravdu jsi. Člověk přestal totiž hledat své základní sebeurčení, kterým je „jsem obraz Boha". Když tohle začne objevovat, když se to stane jeho hlavním chtěním, pak teprve začne prožívat opravdovou svobodu.

Ježíš chtěl tohle lidem sdělit - ale ti lidé okolo něj o to moc nestáli. Nastrkovali mu svoje nemoci a svoje nemocné děti, nastrkovali mu nesvobodu a otroctví, do kterého se dostal jejich národ. Ježíš je sice uzdravil, vyhnal zlo, ale říkal jim: prosím vás, o tomhle nemluvte, to není to hlavní, proč jsem přišel. Já jsem vás přišel osvobodit způsobem daleko hlubším. Tato svoboda není pařez, na který sedneš, ale je to cesta, na které budeš v sobě neustále vybojovávat pohled na svět, který mám já.

A jsme zase u té staré známé ale nikdy dosti poznané lásky: Dívej se na svět a hledej, jak jej milovat. Tehdy se spojuješ s Bohem, tehdy se otvíráš svobodě, kterou je svobodný Bůh, kterou je svobodný Kristus. Svoboda, o které mluví evangelium prostými slovy: podívej, jak je Bůh svobodný: dává slunci svítit na dobré i na zlé, sesílá déšť spravedlivým i hříšníkům. - Toto je svoboda. Není tísněn úvahami, jestli si někdo něco zaslouží nebo nezaslouží. Kdo se rozhodne pro lásku, vstupuje do svobody. 

Sv. Augustin to vyjádřil myšlenkou: Podívej se, toto jsou podmínky tvého života, tvého svobodného pokojného bytí. A nebudeš šťasten, tvoje srdce bude nepokojné, dokud tomuto neřekneš „ano" a dokud tímto směrem nevykročíš.

 

(Homilie 13. neděle v mezidobí 2016 K. S.)