OZNÁMENÍ 22. 5. 2016/Slavnost Nejsvětější Trojice
Ludmila Musilová
0.00
x1500
Dnes v neděli 22. 5. při slavení Eucharistie v Dobříši v 9.00 přistoupí pět dětí z naší farnosti k prvnímu svatému přijímání. Po bohoslužbě zveme na „farní den" - společná oslava a přátelské setkání až do odpoledních hodin.
V pondělí 23. 5. od 14.00 bude setkání při čaji (pro seniorky) a od 20.00 modlitební setkání - v PCSvT.
Ve středu 25. 5. v 18.00 bude slavení Eucharistie - v PCSvT.
Ve čtvrtek 26. 5. Odpoledne budou klubíčka a setkání pro děti jako obvykle. Od 16.00 bude „modlitba matek" - v PCSvT. V 18.00 bude slavení Eucharistie v Rosovicích. (Slavnost Těla a Krve Pána bude v naší farnosti liturgicky slavena až v neděli 29. 5.)
V pátek 27. 5. výjimečně nebude večerní mše svatá v Dobříši. (Od pátku do neděle bude duchovní obnova v klášteře u Poličan.)
V neděli 29. 5. budeme slavit Slavnost Těla a Krve Pána. Od 15.00 bude setkání skupiny Odpadlíci - v PCSvT.
Přejeme dobře prožitý týden
Z homilie:
V evangeliu Ježíš říká: Měl bych vám mnoho co říci, ale nemůžete to snést, nemůžete to skousnout. (Apoštol Pavel podobně říká: nemáte ještě na pevnou stravu, potřebujete stravu dětskou.) Ježíš to vysvětluje: Až přijmete Ducha, tak to bude jiné.
O co jde?
Veliký filozof myslitel Kant řekl, že lidský rozum je nespokojený s tím, když se mu svěřují jen technické záležitosti, jenom spočítat, srovnat a vymýšlet, jak by věci šly - anebo, jak se říká, používat jen „technicistní myšlení". Kant upozorňuje, že lidský rozum má schopnost vysílat člověka do oblastí, kde se „doufá". A to doufání není jen nějaké snění, ale nový, kvalitativně jiný přístup myšlení. My o tom už něco víme, protože to, co vyjádřil filozoficky, můžeme vyjádřit určitým náboženským způsobem: My máme a jsme schopni poznání víry - víra mi dává poznat.
To je to, o čem mluví Ježíš, když apoštolům říká: Až přijmete Ducha, až přijmete mne, až přijmete rozhodnutí chtít se dívat na svět mýma očima, pak pochopíte - anebo, lépe řečeno - poznáte.
Znáte ten příběh sv. Augustina: jak jde po břehu a přemýšlí, jak to s tou Boží Trojicí je, jak to rozumově uchopit. A vidí chlapce, jak lije mořskou vodu do důlku. - Co děláš? - Přelévám moře. -Přelít moře? To je nesmysl. - O nic menší než to, co děláš ty, když chceš logikou uchopit tajemství bytí, tajemství Boha.
Lidský rozum má úžasnou moc (jak jsme slyšeli v 1. čtení) přivést člověka k branám moudrosti. Moudrost - to je vstup do řádu věcí, do řádu světa. To je úloha rozumu: umožňuje, aby člověk pochopil - ale ne poznal. Poznání se děje jinak.
Písmo říká: poznání - to je život věčný. Poznání - to je skutečně tajemný vstup do intimity Boha. Tak to představuje Bible. To je poznání víry.
Ježíš Kristus nazval ty, které kolem sebe shromáždil, učedníky. Ale jeho žáci neseděli kolem svého mistra, jak to známe z té doby z areopagu. Přesto je nazývá učedníky a vybízí je: pojď a vyučuj se. Jak? Následuj mě. To je celé. Pojď a následuj mě - a budeš se nořit do hlubokého poznání. Toto tušil už Starý Zákon, když říká, že jediná dobrá metoda poznání je „okus a uvidíš".
My jsme povoláni pronikat do tajemství Nejsvětější Trojice, pronikat do poznání - přijali jsme Božího Ducha, který nás vede k tomu, abychom pronikali do hlubin Boha. Jiným způsobem než následováním nějakého člověka.
Následování Ježíše - to je ten dobrý boj, který musím každodenně svádět, abych probojoval Boží pohled na tento svět. Jsme pod nevyšší ochranou - našimi patrony kostela jsou Otec, Syn a Duch svatý. Prosme tedy upřímně a ze srdce, ať pronikáme do poznání tohoto tajemství Boha.