Svatost není osobní hrdinství

16.5. 2022 Autor Ludmila Musilová Komentáře Komentáře (0) Kategorie Články Hodnocení 0.00 Přečteno x30

Z promluvy papeže Františka dne 15. 5. 2022
Celý text na vaticannews/va/cs 

Před odchodem z tohoto světa k Otci pronáší Ježíš ke svým učedníkům slova: "Jako jsem já miloval vás, i vy se milujte navzájem". - Toto je odkaz, který nám Kristus zanechal, základní kritérium, podle něhož poznáme, zda jsme skutečně jeho učedníci: přikázání lásky. 
Jako jsem já miloval vás... Jak nás Ježíš miloval? Až do konce, až do úplného sebeodevzdání... Právě v hodině zrady Ježíš potvrzuje svou lásku ke svým. I v temnotách života je totiž podstatné toto: Bůh nás miluje. „Ne my jsme si zamilovali Boha, ale on si zamiloval nás" (1 Jan 4,10). V centru není naše zdatnost ani naše zásluhy, ale Boží bezpodmínečná a bezplatná láska k nám.

Na počátku našeho křesťanství nejsou nauky a skutky, ale úžas nad tím, že jsme objevili, že jsme milováni, a to ještě před jakoukoli naší odpovědí. Zatímco svět nás často chce přesvědčit, že máme hodnotu jen tehdy, když přinášíme výsledky, evangelium nám připomíná pravdu o životě: jsme milováni Bohem. V tom je naše síla.

Někdy přílišným důrazem na naše úsilí konat dobré skutky vytváříme ideál svatosti, který je příliš založen na nás, na osobním hrdinství, na schopnosti odříkání, na obětování se pro získání odměny... Tak jsme ze svatosti učinili nedosažitelný cíl, oddělili jsme ji od každodenního života, místo abychom ji hledali a přijímali v každodennosti, v prachu ulice, v námaze konkrétního života a, jak říkala svatá Terezie z Avily svým sestrám, "mezi hrnci v kuchyni". 

Ježíš dává našim srdcím svého vlastního Ducha, Ducha svatosti, lásku, která nás uzdravuje a proměňuje. Proto se můžeme rozhodovat a konat skutky lásky v každé situaci a s každým bratrem a sestrou, které potkáme, protože jsme milováni a máme sílu milovat. Jak jsem milován, tak mohu milovat. ...  

A milovat znamená toto: sloužit a dávat svůj život. Sloužit, to znamená nestavět na první místo vlastní zájmy, oprostit se od jedů chamtivosti a soutěživosti, bojovat proti rakovině lhostejnosti a proti rakovině sebezahleděnosti, dělit se o charismata a dary, které nám Bůh dal. Konkrétně se ptát sám sebe: "Co dělám pro druhé?" To je láska. A žít každodenní věci v duchu služby, s láskou a bez křiku, aniž bych si něco nárokoval.